Uživatelská příručka

Hardwarové emulátory MU Alpha, MU Beta
a vývojové prostředí ARTEMIS

Verze 1.20, 2002-08-07
Aktuálně podporované typy PIC

OBSAH

Rychlý start

1.  Úvod
1.1 Použité označení

2.  Instalace
2.1 Instalace software
2.2 Instalace hardware
2.3 Poznámky k instalaci

3.  Zahájení práce s programem ARTEMIS
3.1 První spuštění programu ARTEMIS
3.2 Projekty
3.3 Parametry příkazového řádku
3.4 Různé způsoby spouštění programu ARTEMIS
3.5 Činnost programu po startu

4.  Hlavní obrazovky
4.1 Společné prvky hlavních obrazovek
4.2 Hlavní obrazovka č. 1: Source Level Debug
4.3 Hlavní obrazovka č. 2: Special Function Registers, Data RAM + Chip View
4.4 Hlavní obrazovka č. 3: View Source + Watch
4.5 Hlavní obrazovka č. 4: Přehled vybraných registrů
4.6 Ovládání společné pro všechny hlavní obrazovky

5.  Menu
5.1 Menu File
5.2 Menu Project
5.3 Menu Edit
5.4 Menu View
5.5 Menu Run
5.6 Menu Debug
5.7 Menu Tools
5.8 Menu Options
5.9 Menu Help

6.  Dodatky
6.1 Přehled klávesových zkratek pro hlavní obrazovky
6.2 Základní informace o assembleru MPASM™
6.3 Základní informace o editoru FED
6.4 Tipy a náměty
6.5 Omezení aktuální verze programu
6.6 Seznam aktuálně podporovaných mikrokontrolérů PIC

Rychlý start

(určeno pro velice netrpělivé uživatele)

• Připojte emulátor k počítači a zasunutím napájecího zdroje do sítě jej zapněte.
• Do nového adresáře (např. C:\ASIX\ARTEMIS) rozzipujte instalační soubor.
• Používáte-li Windows NT/2K/XP, zjistěte si bázovou adresu použitého paralelního portu a nainstalujte ovladač pro přístup k I/O portům (např. UserPort).
• Spusťte ARTEMIS.EXE. Program je v demonstračním režimu, zatím nepřistupuje k hardware emulátoru.
• V menu Options » Global » Parallel port (stiskněte klávesu <O> a pak <G>) nastavte v sekci MU Alpha resp. MU Beta příslušný port (šipkami <↓> a <↑> pohybujete kurzorem, klávesou <Space>=mezerník měníte hodnoty, stiskem klávesy <Enter> změny potvrdíte a nastavovací okno opustíte, klávesou <Esc> změny ignorujete a okno rovněž zavřete). Používáte-li DOS nebo Windows 3.x/95/98/ME, vyberte příslušný port LPT1-4. Používáte-li Windows NT/2K/XP, vyberte volbu LPTx a zadejte příslušnou bázovou adresu ručně.
• V menu Project » Open (klávesy <P> a <O>) vyberte projekt EXAMPLEA, pokud používate MU Alpha resp. projekt EXAMPLEB, používáte-li MU Beta.
• Pomocí Tools » Initialize system emulátor restartujte. Hardware emulátoru bude inicializován, kromě zelené LED POWER krátce bliknou i ostatní LED a pak zůstane svítit červená LED HALT. Můžete začít pracovat s emulátorem, např. krokovat program klávesou <F7>.

Poznámky:
(1) V adresářích (složkách), kde je nainstalován software ARTEMIS a v pracovních adresářích jednotlivých projektů musíte mít právo zápisu na pevný disk. Nelze tedy pracovat např. na CD-ROM, nastavení by nešla uložit a program by hlásil chybu.
(2) Software vyžaduje od počítače správně nastavené datum a čas (pro zjištění aktuálnosti zdrojových souborů .ASM vzhledem k ladícímu souboru .COD).

Nejzákladnější ovládání:

Nejběžnější povely (provedou se volbou příslušné položky v menu):

1. Úvod

Hardwarový emulátor je (nepočítáme-li bystrý mozek) nejdokonalejší prostředek pro vývoj aplikací s mikroprocesory a jednočipovými mikrokontroléry. Je jistě možné vyvinout a odladit aplikaci i bez emulátoru, ale jeho použití přináší tolik výhod, že ten, kdo už práci s tímto zařízením vyzkoušel, se bez něho obejde jen velice nerad.

Hlavní předností emulátoru je podstatné zkrácení doby vývoje aplikace a zcela zásadní zvýšení komfortu práce vývojáře. I začátečník je schopen prakticky okamžitě využít toho, že do aplikace "vidí" a může ji účinně ovlivňovat (zastavovat, spouštět, krokovat, zjišťovat a měnit obsah registrů, ...). Pokročilejší uživatel pak rád využije velké množství dalších užitečných funkcí, které emulátor nabízí.

Program ARTEMIS slouží k řízení funkcí emulátoru pomocí počítače a k interakci uživatele s hardware emulátoru. Je to v podstatě program typu debugger (odlaďovací program jako např. Turbo Debugger firmy Borland), a jako takový je schopen samostatné funkce. Je však koncipován tak, aby ve spojení se dvěma dalšími externími programy (překladač neboli assembler a editor zdrojového textu), vytvořil tzv. integrované vývojové prostředí (IDE), které významným způsobem napomáhá komfortu práce s emulátorem a značně zvyšuje její produktivitu. Jako překladač je použit program MPASM.EXE (viz odst. 6.2), který firma Microchip dává volně k dispozici. Jako externí editor lze použít prakticky jakýkoli textový (ASCII) editor jako např. EDIT.COM nebo NOTEPAD.EXE, které jsou součástí operačních systémů. Mnohem lépe však tuto funkci zastane editor FED (viz odst. 6.3), který je součástí instalace. Ideálním řešením je pak použití kteréhokoli z vynikajících editorů TSE firmy SemWare (www.semware.com), které je možné zakoupit zvlášť.

1.1 Použité označení

• Pomocí "špičatých závorek" (tj. znaků "<" a ">") označujeme stisk kláves, např. <F> znamená stisknutí klávesy F, <Alt+E> znamená stisknutí a držení klávesy Alt a následné stisknutí klávesy E.
• Jména kláves odpovídají jejich popisům na běžné klávesnici osobního počítače, výjimku tvoří mezerník, který budeme značit <Space>.
• Pod pojmem "aplikace" rozumíme software pro mikrokontrolér PIC^®, pojem "program" zde znamená ovládací software pro emulátor běžící na PC.

2. Instalace

Před instalací emulátoru zkontrolujte, zda Váš počítač vyhovuje následujícím požadavkům:

• procesor 386 a vyšší, doporučený procesor Pentium a vyšší
• operační systém DOS 5.0 a vyšší nebo Windows 95/98/ME, s použitím ovladače UserPort i Windows NT/2000/XP (bližší informace u výrobce).
• volná paměť alespoň 8 MB
• grafická karta schopná pracovat v základním textovém režimu 80 sloupců, 25 řádků, 16 barev (tj. EGA/VGA kompatibilní), barevný monitor doporučen
• volný paralelní port (viz též odst. 2.3)

2.1 Instalace software

• Vytvořte nový adresář na pevném disku (např. C:\ASIX\ARTEMIS), kde chcete mít program nainstalován a přepněte se do něj. Tento adresář budeme dále nazývat INSTALAČNÍ.
  Příklad:
    C:
    MD \ASIX
    CD \ASIX
    MD ARTEMIS
    CD ARTEMIS
   
• Do instalačního adresáře zkopírujte instalační soubor (Axxx.EXE) z CD-ROM nebo diskety nebo do něj downloadujte tento instalační soubor z Internetu.
  Příklad:
    COPY A:\A_1-20.EXE
   
• Spusťte instalační program.
  Příklad:
    A_1-20.EXE
   
• Odstraňte instalační program z instalačního adresáře (je již zbytečný).
  Příklad:
    DEL A_1-20.EXE
   

Po instalaci budou v instalačním adresáři následující soubory:

Používáte-li Windows NT/2K/XP, zjistěte si nyní bázovou adresu použitého paralelního portu a nainstalujte ovladač pro přístup k I/O portům - např. UserPort.

2.2 Instalace hardware

Komunikační kabel, napájecí adaptér a emulační koncovky jsou součástí dodávky emulátoru. Standardní dodávka MU Alpha obsahuje emulační koncovku pro 18-pinové typy (PIC16F84/84A, PIC16C54/56, PIC16C71x, PIC16F627/628, ...). Je-li pro MU Alpha objednáno rozšíření na typy PIC12C5xx, je k dodávce přidána i koncovka HA5xx podporující 8-pinové součástky. MU Beta obsahuje 18-pinovou i 8-pinovou koncovku standardně.

Koncovky podporují součástky v pouzdrech typu DIP, redukce z DIP na SOIC lze dokoupit zvlášť. Každá koncovka obsahuje kromě emulační patice i dva háčky označené TriggerIn a TriggerOut, jejich funkce je popsána dále.

• Komunikační kabel (Sub-D 25 - 9 pinů) připojte k emulátoru do konektoru označeného LPT a k paralelnímu portu počítače.
• Napájecí adaptér (9V / 300 mA, stejnosměrný, nestabilizovaný) připojte k emulátoru do konektoru označeného 9V DC a potom zasuňte do zásuvky elektrovodné sítě s napětím 230 V. Přítomnost napájení je indikována zelenou LED s označením POWER. Emulátor nemá vypínač, vypínání se provádí odpojením od síťového napájení. Pokud emulátor nepoužíváte, nenechávejte ho zapnutý.
• Emulační koncovku připojte k emulátoru do konektoru s označením TARGET a do Vaší aplikace. Pro zvýšení odolnosti výstupních budičů proti zkratu doporučujeme navíc mezi emulátor a koncovku vložit ochranný modul PROTAB-1, který lze objednat zvlášť. Výstupní budiče I/O pinů emulátoru jsou totiž kvůli kompatibilitě s reálnými mikrokontroléry PIC schopny dodávat relativně velký výstupní proud, děje se to však na úkor odolnosti výstupů vůči zkratu, např. proti zemi nebo napájecímu napětí.

2.3 Poznámky k instalaci

• Není nutné přidávat cestu k programu pomocí příkazu PATH= v AUTOEXEC.BAT, je to však samozřejmě možné, viz níže. Výjimka může nastat v případě, že program bude provozován v prostředí DOS, kde není k dispozici 32-bitové rozšíření DPMI. Soubor CWSDPMI.EXE potom musí být umístěn v kterémkoli vhodném adresáři obsaženém v PATH, jinak nebude možno spustit editor FED.
• Kromě instalačního adresáře se při instalaci nikam jinam nic nezapisuje (tj. adresáře jako C:\WINDOWS, C:\WINDOWS\SYSTEM nebo registry Windows zůstávají beze změny, nic se v nich nemaže, nemění, nepřidává).
• Externí editor FED i překladač zdrojového kódu MPASM™ jsou součástí instalace, pro zahájení práce s emulátorem tedy nejsou třeba žádné další programy.
• Případné odinstalování programu se provede prostým smazáním obsahu instalačního adresáře a případných podadresářů.
• Emulátor potřebuje paralelní port v režimu SPP nebo v režimu shora kompatibilním s SPP (obousměrný PS/2 nebo EPP).
• Nemáte-li k dispozici volný paralelní port, můžeme Vám dodat přídavné paralelní porty pro sběrnici ISA nebo PCI, jednoduché, dvojnásobné i šestinásobné (pouze ISA).
• Program ARTEMIS nemá velké nároky na paměť, takže v naprosté většině případů bude pracovat bez problémů. Používáte-li starší nebo nestandardně nakonfigurovaný počítač, zkontrolujte, zda máte dostatek paměti (8 MB).

3. Zahájení práce s programem ARTEMIS

3.1 První spuštění programu ARTEMIS

Je-li software i hardware nainstalován a emulátor je zapnutý, spusťte program ARTEMIS.EXE. Nyní je třeba program informovat, s jakým hardware bude pracovat a který paralelní port má pro komunikaci s emulátorem použít.

V menu Project » Open (klávesy <P> a <O>) vyberte projekt EXAMPLEA, pokud používate MU Alpha resp. projekt EXAMPLEB, používáte-li MU Beta.

Stiskem klávesy <O> aktivujte menu Option, následujícím stiskem klávesy <G> vyberte položku Global. Otevře se okno GLOBAL OPTIONS, v němž bude zvýrazněna položka Select Equipment for New Project v sekci Primary Equipment. Opakovaným tisknutím klávesy <Space> (mezerník) nastavte hodnotu na MU Alpha resp. MU Beta podle toho, který z emulátorů používáte. Toto nastavení pak bude nabízeno jako výchozí při tvorbě nového projektu.

Pomocí kláves <↓> resp. <↑> můžete vybírat položku. Přesuňte kurzor do sekce MU Alpha resp. MU Beta a zvolte položku Communication Port Setup. Opakovaným tisknutím klávesy <Space> lze přepínat nastavení portu. Po instalaci je nastavena výchozí hodnota DEMO Mode - v tomto režimu program nepřistupuje k žádnému portu a nekomunikuje tedy s hardware emulátoru. Následují volby LPT1 až LPT4 a speciální volba LPTx, která umožňuje zadat libovolnou adresu paralelního portu v počítači.

Uživatelé pracující v systémech DOS nebo Windows 3.x/95/98/ME, mohou přímo vybrat příslušný port LPT1-4. Software najde paralelní porty registrované BIOSem nebo operačním systémem počítače. Není-li takový port dostupný, objeví se v řádku Physical LPT Base Address zpráva "0x0000 - NO HARDWARE ACCESS!", jinak příslušná bázová adresa (např.obvykle 378h pro LPT1 a 278h pro LPT2).

Uživatelé pracující v systémech Windows NT/2K/XP, musí vybrat volbu LPTx a zadat příslušnou bázovou adresu ručně. Postupuje se tak, že se klávesou <↓> přesune kurzor o řádek níž na položku Physical LPT Base Address a pomocí <Space> se otevře dialog ve spodní části nastavovacího okna, zadá se hexadecimální hodnota a potvrdí se klávesou <Enter>. Současně musí mít nainstalován a nastaven i ovladač UserPort (viz odst. 2.1).

Zvolte tedy paralelní port, k němuž je emulátor připojen a potvrďte stiskem <Enter>. Program nastavení zapíše a informuje stručně o provedených změnách. Pak stiskněte libovolnou klávesu, a vrátíte se do hlavní obrazovky.

Aby se nastavení mohlo projevit, je třeba emulátor restartovat. Provede se to postupným stiskem kláves <T> (menu Tools) a <I> (položka Initialize system). Hardware emulátoru bude inicializován, kromě již trvale svítící zelené LED POWER krátce bliknou i ostatní LED a pak zůstane svítit červená LED HALT.

Můžete začít pracovat s emulátorem, např. krokovat program klávesou <F7>, rozběhnout jej klávesou <F9>, zastavit klávesou <F5> a zresetovat klávesou <F6>. V tomto okamžiku lze i program ukončit, např. stisknutím klávesy <Q>. Veškerá nastavení se automaticky uloží a při dalším startu programu budou k dispozici.

3.2 Projekty

Informace potřebné pro vyvíjenou aplikaci se ukládají do tzv. projektů. Jejich použití umožňuje pracovat současně na více projektech tím, že zabezpečuje uložení nastavení rozpracované úlohy při přerušení práce.

Každý projekt musí mít svůj název, jedinečný pro DANÝ PRACOVNÍ ADRESÁŘ. V různých pracovních adresářích tedy mohou být projekty téhož jména. Požadavky na název jsou stejné, jako na jméno souboru pro DOS (bez extenze), tj.:

• délka minimálně 1, maximálně 8 znaků
• nesmí být použity tzv. zakázané znaky, např. mezera (' '), dvojtečka (':'), otazník ('?'), hvězdička ('*'), čárka (','), tečka ('.'), plus ('+'), lomítka (jak '/', tak '\'), atd.
• ostatní znaky mohou být použity, ale z řady praktických důvodů je zvykem používat pouze písmena anglické abecedy, číslice a některé další znaky jako podtržítko ('_'), minus/pomlčka ('-'), dolar ('$'), ampersand ('&'), procento ('%'), vlnovka ('~')
• nelze používat jména vyhrazená pro periferie počítače (např. LPT1, COM1, CON, AUX, NUL, ...)

Každý projekt obsahuje dva povinné soubory:

<název>.ASM

základní zdrojový soubor vyvíjené aplikace. Kromě něj mohou existovat i další zdrojové soubory vložené pomocí direktivy #include (typicky jsou to soubory *.ASM a *.INC), třeba i sdílené různými projekty a umístěné v různých adresářích kdekoli na počítači. Základní zdrojový soubor je ale výchozí.

<název>.MPR

tento soubor je vytvářen a modifikován programem ARTEMIS. Obsahuje všechna nastavení emulátoru a ovládacího programu, která jsou pro práci s danou aplikací zvolena uživatelem. Ukládá se vždy při opuštění aplikace nebo při přepnutí na jiný projekt.

Je-li program ARTEMIS spuštěn v pracovním adresáři a neexistuje-li některý z těchto souborů (eventuálně ani jeden z nich), jsou v rámci tvorby nového projektu vytvořeny. Blíže viz popis vytváření nového projektu v popisu menu Project (odst. 5.2).

Po překladu aplikace assemblerem MPASM.EXE (je součástí instalace, spouští se automaticky v případě potřeby nebo na povel uživatele) se vytvoří další soubory:

<název>.ERR

seznam chyb překladu. Rozeznáváme tři úrovně:
ERROR - závažná chyba, aplikaci nelze přeložit
WARNING - upozornění, něco může (ale nemusí) být v nepořádku
MESSAGE - zpráva

<název>.LST

listing, tj. komplexní výpis s informacemi o překladu

<název>.XRF

cross reference, tj. křížové odkazy na symboly použité ve zdrojovém textu (vytváří se na požadavek uživatele přidáním parametru /x+ v příkazové řádce assembleru v menu Options » Miscellaneous » MPASM Command Line Options)

<název>.COD

Soubor s důležitými informacemi pro ladění aplikace. Program z něj bere údaje o zdrojových souborech, jménech symbolů, přiřazení jednotlivých řádků zdrojového kódu příslušným adresám v paměti programu, atd.

<název>.HEX

hexadecimální obsah paměti programu, popř. datové paměti EEPROM a pojistky (konfigurační slovo). Program ARTEMIS ho přímo nevyužívá, ale slouží k naprogramování součástky v programátoru.

3.3 Parametry příkazového řádku

Program ARTEMIS.EXE rozeznává následující parametry příkazového řádku:

/DEMO

Program bude pracovat v demonstračním režimu, tj. nebude přistupovat k žádnému paralelnímu portu počítače (i když je nějaký port zvolen v menu Options » Global).

[cesta]<jméno_projektu>[.MPR]

Spustí EXISTUJÍCÍ projekt v AKTUÁLNÍM adresáři. Jméno projektu může být doplněno i plnou cestou (např. "C:\PROJEKTY\HODINY\") a extenzí (např. ".MPR"), ale tyto dodatečné údaje jsou ignorovány - slouží pouze k zajištění kompatibility se souborovými manažery, které většinou tyto údaje poskytují v této podobě.

Nejsou-li zadány žádné parametry, je spuštěn projekt, se kterým se v AKTUÁLNÍM adresáři naposled pracovalo.

Nejsou-li v aktuálním adresáři dosud žádné projekty, je napřed uživatel programem veden k vytvoření nového projektu.

3.4 Různé způsoby spouštění programu ARTEMIS

Existuje řada způsobů - více či méně efektivních, jakými se dají spouštět počítačové programy. Program ARTEMIS podporuje všechny běžné postupy.

Ačkoli je možné pracovat i v instalačním adresáři, je lépe zvolit si jiný, tzv. PRACOVNÍ adresář, odlišný od adresáře instalačního.

• Zvolte si (popř. vytvořte nový) pracovní adresář (např. C:\PROJECTS\PIC) a přepněte se do něj.
  Příklad:   CD\PROJECTS\PIC
• V PRACOVNÍM ADRESÁŘI (!) spustíme ovládací program emulátoru. Každý uživatel PC má svou oblíbenou metodu, následuje komentovaný popis některých z nich.

Spuštění programu z dávkového souboru v pracovním adresáři
V pracovním adresáři vytvoříme dávkový soubor (batch), který ovládací program spustí, např. soubor A.BAT, který obsahuje

Spustí-li se dávka bez parametrů, otevře se projekt, se kterým se v daném pracovním adresáři naposled pracovalo, zadá-li se k dávce jméno existujícího projektu, otevře se zvolený projekt.

Místo parametrů lze v dávkovém souboru zadat přímo i jméno projektu, takže dávka pak bude spouštět konkrétní projekt a ne projekt naposled otevřený.

Spuštění programu z dávkového souboru v adresáři obsaženém v PATH
Pokud v souboru AUTOEXEC.BAT máme v PATH nastavenou cestu na adresář, který obsahuje odkudkoli dostupné dávkové soubory (např. PATH=...;C:\BAT;...), můžeme soubor A.BAT (viz výše) umístit tam.

Spuštění programu z příkazového řádku (ARTEMIS.EXE není v PATH)
Zadáme plné jméno programu (včetně kompletní cesty), tj. např. C:\ASIX\ARTEMIS\ARTEMIS (koncové .EXE není třeba psát). Tento způsob sice nevyžaduje žádné další "speciální" znalosti jako vytváření dávkových souborů, nebo úpravy AUTOEXEC.BAT, ale pro opakované používání je mimořádně nepraktický. (Podobné neefektivní využívání možností příkazového řádku vede mnoho uživatelů počítačů k mylnému dojmu, že práce s příkazovým řádkem je složitá a nepohodlná.)

Spuštění programu z příkazového řádku (ARTEMIS.EXE je v PATH)
Zadáme-li do PATH v AUTOEXEC.BAT cestu k ovládacímu programu (např. PATH=...;C:\ASIX\ARTEMIS;...), můžeme spustit program přímo z příkazového řádku v pracovním adresáři, tj. zadáním příkazu ARTEMIS. Tímto způsobem lze program snadno spustit z libovolného pracovního adresáře, cesta ale musí být uvedena v AUTOEXEC.BAT.

Přímé spuštění programu ARTEMIS z Windows Průzkumníka nebo jiného file manageru (ZTreeWin, Windows Commander, apod.)
Tento způsob NENÍ příliš vhodný - při takovém spuštění je jako pracovní adresář použit adresář instalační. Pak jsou soubory návrhového systému emulátoru ve stejném adresáři jako uživatelské soubory, což je velmi nepřehledné a nepraktické. (Poznámka pro zkušené uživatele: je to jako kdybychom smíchali C:\WINDOWS\SYSTEM a C:\DOKUMENTY dohromady.)

Spuštění programu prostřednictvím asociovaného souboru MPR z Windows Průzkumníka nebo jiného file manageru (ZTreeWin, Windows Commander, apod.)
Windows umožňuje tzv. asociaci - přiřazení souborů s určitou příponou vybrané aplikaci. Ta se provádí často automaticky při instalaci software - většinou i bez dotazu, zda si uživatel tuto operaci provést přeje. U programu ARTEMIS si tuto asociaci provede uživatel sám, např. v Průzkumníku v menu Zobrazit » Možnosti v kartě Typy souborů.

Spuštění programu z plochy Windows pomocí zástupce
Na pracovní ploše Windows lze vytvořit zástupce (kliknutím pravým tlačítkem myši na volnou plochu a spuštěním menu Nový objekt » zástupce). Jako příkazový řádek nastavit plnou cestu k programu ARTEMIS (popř. i se jménem konkrétního projektu) a zadat příslušný pracovní adresář. Lze též nastavit ikonu (je součástí instalace) a řadu různých dalších užitečných parametrů (okno / celá obrazovka, písmo, paměť, ...). Tyto parametry si Windows zapamatuje a při dalších spuštěních je používá, není je tedy třeba vždy znovu nastavovat.

3.5 Činnost programu po startu

• Nejprve se zjišťuje, který projekt má být spuštěn. Přednost má parametr z příkazového řádku. Pokud je příkazový řádek neplatný nebo požaduje spuštění projektu, který v pracovním adresáři neexistuje, je program ukončen. Je-li specifikován platný projekt, je vybrán. Není-li projekt specifikován, hledá program poslední otevřený projekt v pracovním adresáři. Najde-li jej, je vybrán, jinak je požadováno založení nového projektu v pracovním adresáři. Pokud není žádný projekt nalezen nebo zvolen, a uživatel odmítne nový projekt vytvořit, je program ukončen.
• Při vyhodnocování příkazového řádku se rovněž zjišťuje požadavek na DEMO režim (ignorování komunikace s hardware emulátoru).
• Je-li vše zatím bez problémů, vypíše program první, "uvítací", řádek se jménem programu.
• Program testuje přítomnost rozšířené klávesnice (se 101/102 klávesami), která umožňuje používat větší množství klávesových zkratek (jako <F12>, <Alt+↓>, apod.).
• Následuje načtení globálních parametrů ze souboru ARTEMIS.INI, umístěného v instalačním adresáři. V případě neúspěchu se program pokusí o opravu souboru, pokud i tato možnost selže, je program ukončen.
• Na základě informací ze souboru s globálními parametry a příkazového řádku je upraven přístup k paralelnímu portu počítače.
• Soubor s nápovědou se načte do paměti. Není-li nalezen, je program ukončen.
• Načtou se parametry příslušné vybranému projektu.
• Není-li aktivován DEMO režim, pokusí se program najít emulátor, případně jej inicializovat a zahájit s ním komunikaci. Pokud některý z těchto kroků selže, je automaticky zvolen DEMO režim nebo je program ukončen (v závislosti na závažnosti problému).
• Následuje zjištění, zda je emulátor ve stavu, v němž se nalézal při posledním ukončení programu. Pokud ke změnám nedošlo, naváže program plynule na předchozí stav, jinak je systém inicializován.
• Program dále zjistí, které které zdrojové soubory k projektu patří a ověří, zda soubor obsahující odlaďovací informace (.COD) je aktuální. Pokud ne, jsou zdrojové soubory přeloženy a až potom programem načteny a použity.

Pokud během popsaného startu programu byl zjištěn nějaký problém, je uživatel vyzván, aby stisknul libovolnou klávesu (a předtím si z výpisu mohl zjistit, jaký problém nastal). Následuje přechod do jedné z hlavních obrazovek.

4. Hlavní obrazovky

Hlavní obrazovky slouží k zobrazení nejdůležitějších údajů potřebných pro ladění aplikace.

4.1 Společné prvky hlavních obrazovek

Některé prvky jsou společné více hlavním obrazovkám. Jsou zobrazeny na začátku odstavců 4.2, 4.3 a 4.4

Menu

První řádek obsahuje tzv. Menu (nabídku) s položkami File, Project, Edit, View, Run, Debug, Tools, Options a Help. Podrobný popis je v kapitole 5.

Typ ladícího zařízení

Vpravo od menu je zobrazen krátký název zařízení, se kterým se v daném projektu pracuje (Alpha, Beta).

Stav emulátoru

Na pravé straně prvního řádku je indikován aktuální stav emulátoru:

Stav systému

Modré pole v levé dolní části obrazovky.

Stopky

Hnědé pole ve střední a pravé dolní části obrazovky. Emulátor má implementován hardwarový čítač cyklů - tzv. "stopky" (Stopwatch) o délce 32 bitů, což odpovídá hodnotě 4 294 967 295 (2^32-1). Instrukce mohou být jednocyklové nebo dvoucyklové; počítání je aktivní jak při běhu v reálném čase, tak i při krokování aplikace. Čítač se nuluje buď na povel uživatele v menu Tools » Clear Stopwatch (popř. klávesou <S>) nebo hardwarově podle nastavení v menu Options » Emulator.

Stav čítače cyklů je zobrazován dvěma způsoby - jako počet instrukčních cyklů parametrem Cycle a jako uplynulý čas v mikrosekundách parametrem Time. Na rozdíl od počtu instrukčních cyklů, závisí čas na hodinovém kmitočtu mikrokontroléru. Přesnou hodnotu času lze tedy očekávat pouze v případě použití interního frekvenčního syntezátoru jako zdroje taktování.

Stav hardwarového čítače je reprezentován hodnotami Time1 a Cycle1. Dojde-li k přetečení čítače cyklů, objeví se za parametrem Cycle1 hlášení OFL!.

Pro další zvýšení uživatelského komfortu je softwarově implementován i druhý - rozdílový čítač. Jeho stav udávají hodnoty Time2 a Cycle2, lze jej nulovat pomocí klávesové zkratky <Shift+S>.

Zprávy a interakce s uživatelem

Spodní dva řádky jsou vyhrazeny pro krátké zprávy, které program hlásí uživateli, popř. pro zadávání některých údajů uživatelem (např. změna hodnoty registru).

4.2 Hlavní obrazovka č. 1: Source Level Debug

Obsahuje zhuštěný výpis zdrojového kódu. Každé adrese v paměti programu emulovaného mikrokontroléru odpovídá právě jeden řádek na hlavní obrazovce č. 1. Pokud pro danou adresu příslušný zdrojový text existuje, je zobrazen. V opačném případě je odlišnou barvou zobrazen disassemblovaný obsah příslušného místa paměti programu a za ním následuje zpráva "No source code reference." - většinou jde o případ, kdy příslušná pozice v paměti programu není využita, nebo u některých pseudoinstrukcí a maker. Není-li v paměti programu příslušná pozice použita, zobrazí se odlišnou barvou opět disassemblovaný obsah a zpráva "Unused program memory location.".

Výpisu zdrojového kódu předchází ještě informace o tom, zda je na dané pozici umístěn break (označení písmenem "B") a je-li požadováno trasování dané instrukce (označení písmenem "T").

Aktuální pozice v paměti programu je zobrazena pomocí dvou kurzorů. První z nich - hlavní - je znázorněn pomocí zelené barvy pozadí. Informuje o stavu programového čítače emulované součástky. Druhý - pomocný - se světle modrým pozadím, je za běhu aplikace a při krokování překryt hlavním kurzorem a je viditelný pouze v zastaveném stavu (HALT), pokud jej uživatel umístí mimo pozici hlavního kurzoru. Pomocný kurzor se používá např. pro funkci Goto Cursor.

Všechny popsané prvky jsou viditelné na obrázku.

Klávesové povely pro posun pomocného kurzoru:

Pod výpisem zdrojového kódu je řádek s označením "File:", na němž je uvedeno jméno souboru obsahujícího příslušný řádek zdrojového kódu. U souborů, které jsou umístěny v pracovním adresáři, je zobrazeno pouze jméno (např. HODINY.ASM), u souborů mimo pracovní adresář je vypsána celá cesta (např. D:\MPLAB\P16F84A.INC).

Další řádek obsahuje tyto informace:

Hlavní obrazovka č. 1 obsahuje dále společné prvky popsané výše - menu, stav emulátoru a systému, stopky a oblast pro zprávy a interakci s uživatelem.

Na hlavní obrazovku č. 1 se přejde z ostatních hlavních obrazovek stisknutím klávesy <1>.

4.3 Hlavní obrazovka č. 2:
       Special Function Registers, Data RAM + Chip View

V oblasti Special Function Registers obsahuje podrobný přehled stavu speciálních funkčních registrů (SFR). Není-li dále uvedeno jinak, je u registrů výpis hexadecimální, u jednotlivých bitů binární.

Typy PIC16F84 a PIC16F84A

Sloupec vlevo obsahuje:

Další tři sloupce obsahují informace o jednotlivých bitech registrů STATUS, INTCON a EECON1.

Následuje výpis zásobníku (STACK). Jednotlivé úrovně jsou označeny čísly 1 až 8, na následující volnou pozici (STACK POINTER) ukazuje bílá šipka. Vypsány jsou symbolické názvy volaných procedur (pokud existují), jinak obsah stacku hexadecimálně. Využité úrovně stacku jsou zvýrazněny (bílé písmo). Stack ani stack pointer nejsou mapovány do datové paměti mikrokontroléru.

Vpravo je výpis registru OPTION. Jednotlivé bity a skupiny bitů jsou zobrazeny pro větší názornost nikoli číselně, ale textově.

Do skupiny SFR ještě patří výpis registrů příslušných k pinům mikrokontroléru:

Obdobně pro PortB, LtchB a TrisB. HoldB obsahuje stav zachycený při posledním čtení portu B, který se používá pro generování přerušení od změny stavu RB4..7.

Pro větší názornost je stav registrů PortA/B a TrisA/B (a dalších signálů) znázorněn v pravé části obrazovky graficky - jako pohled na součástku shora. Stav na pinech RA* a RB* je znázorněn binárně (0 resp. 1), stav registrů TrisA/B, které určují nastavení charakteru pinu (TRIS=0: výstup, TRIS=1: vstup) je znázorněn pomocí šipek, které ukazují směrem od součástky pro výstup a směrem k součástce pro vstup. Dále je zobrazován stav pinu -MCLR (externí reset) a signalizována přítomnost aplikačního napájecího napětí (ON=zapnuto, off=vypnuto).

Sekce Data Memory obsahuje hexadecimální výpis všech registrů mikrokontroléru v plném rozsahu.

Typy PIC12C5xx

Sloupec vlevo obsahuje:

Další sloupec obsahuje informace o jednotlivých bitech registru STATUS.

Následuje výpis zásobníku (STACK). Jednotlivé úrovně jsou označeny čísly 1 a 2, na následující volnou pozici (STACK POINTER) ukazuje bílá šipka. Vypsány jsou symbolické názvy volaných procedur (pokud existují), jinak obsah stacku hexadecimálně. Využité úrovně stacku jsou zvýrazněny (bílé písmo). Stack ani stack pointer nejsou mapovány do datové paměti mikrokontroléru.

Vpravo je výpis registru OPTION. Jednotlivé bity a skupiny bitů jsou zobrazeny pro větší názornost nikoli číselně, ale textově.

Do skupiny SFR ještě patří výpis registrů příslušných k pinům mikrokontroléru:

Pro větší názornost je stav registrů PORT a TRIS (a dalších signálů) znázorněn v pravé části obrazovky graficky - jako pohled na součástku shora. Stav na pinech GPIO* je znázorněn binárně (0 resp. 1), stav registru TRIS, který určuje nastavení charakteru pinu (TRIS=0: výstup, TRIS=1: vstup) je znázorněn pomocí šipek, které ukazují směrem od součástky pro výstup a směrem k součástce pro vstup. Dále je zobrazován stav pinu -MCLR (externí reset) a signalizována přítomnost aplikačního napájecího napětí (ON=zapnuto, off=vypnuto).

Poznámka: Význam některých pinů závisí na nastavení součástky, proto jsou na zobrazení přiřazována pinům jména, která odpovídají jejich aktuální funkci:

• GP2/T0CKI - nastavení ovlivňuje bit T0CS registru OPTION
• GP3/-MCLR - nastavení ovlivňuje MCLRE konfiguračního slova, nastavení u MU Alpha se provede v menu Options » Emulator v položce GP3/-MCLR Pin Setup
• GP4 a GP5/OSC1 a OSC2 - nastavení ovlivňuje nastavení oscilátoru v konfiguračním slově, nastavení u MU Alpha se provede v menu Options » Emulator v položce Clock Source

Sekce Data Memory obsahuje hexadecimální výpis všech registrů mikrokontroléru v plném rozsahu. U typů s pamětí EEPROM (PIC12C518 a PIC12C519) je zobrazen i aktuální obsah této paměti.

Typy PIC16C5x

Sloupec vlevo obsahuje:

Další sloupec obsahuje informace o jednotlivých bitech registru STATUS.

Následuje výpis zásobníku (STACK). Jednotlivé úrovně jsou označeny čísly 1 a 2, na následující volnou pozici (STACK POINTER) ukazuje bílá šipka. Vypsány jsou symbolické názvy volaných procedur (pokud existují), jinak obsah stacku hexadecimálně. Využité úrovně stacku jsou zvýrazněny (bílé písmo). Stack ani stack pointer nejsou mapovány do datové paměti mikrokontroléru.

Vpravo je výpis registru OPTION. Jednotlivé bity a skupiny bitů jsou zobrazeny pro větší názornost nikoli číselně, ale textově.

Do skupiny SFR ještě patří výpis registrů příslušných k pinům mikrokontroléru:

Obdobně pro PortB, LtchB a TrisB.

Pro větší názornost je stav registrů PortA/B a TrisA/B (a dalších signálů) znázorněn v pravé části obrazovky graficky - jako pohled na součástku shora. Stav na pinech RA* a RB* je znázorněn binárně (0 resp. 1), stav registrů TrisA/B, které určují nastavení charakteru pinu (TRIS=0: výstup, TRIS=1: vstup) je znázorněn pomocí šipek, které ukazují směrem od součástky pro výstup a směrem k součástce pro vstup. Dále je zobrazován stav pinu -MCLR (externí reset), externího hodinového vstupu T0CKI a signalizována přítomnost aplikačního napájecího napětí (ON=zapnuto, off=vypnuto).

Sekce Data Memory obsahuje hexadecimální výpis všech registrů mikrokontroléru v plném rozsahu.

Typy PIC16C710 a PIC16C711

Sloupec vlevo obsahuje:

Další dva sloupce obsahují informace o jednotlivých bitech registrů STATUS a INTCON.

Ve sloupci s nadpisem A/D Conv jsou informace o stavu registru souvisejicich s A/D převodníkem: bity ADOn, ADIF, Go/Done, výběr kanálu ChSel, zdroj hodinového signálu pro převodník ADCS, konfigurace pinů souvisejících s převodníkem PCfg a konečně výsledek převodu ADRes.

Následuje výpis zásobníku (STACK). Jednotlivé úrovně jsou označeny čísly 1 až 8, na následující volnou pozici (STACK POINTER) ukazuje bílá šipka. Vypsány jsou symbolické názvy volaných procedur (pokud existují), jinak obsah stacku hexadecimálně. Využité úrovně stacku jsou zvýrazněny (bílé písmo). Stack ani stack pointer nejsou mapovány do datové paměti mikrokontroléru.

Vpravo je výpis registru OPTION. Jednotlivé bity a skupiny bitů jsou zobrazeny pro větší názornost nikoli číselně, ale textově.

Do skupiny SFR ještě patří výpis registrů příslušných k pinům mikrokontroléru:

Obdobně pro PortB, LtchB a TrisB. HoldB obsahuje stav zachycený při posledním čtení portu B, který se používá pro generování přerušení od změny stavu RB4..7.

Pro větší názornost je stav registrů PortA/B a TrisA/B (a dalších signálů) znázorněn v pravé části obrazovky graficky - jako pohled na součástku shora. Stav na pinech RA* a RB* je znázorněn binárně (0 resp. 1), stav registrů TrisA/B, které určují nastavení charakteru pinu (TRIS=0: výstup, TRIS=1: vstup) je znázorněn pomocí šipek, které ukazují směrem od součástky pro výstup a směrem k součástce pro vstup. Dále je zobrazován stav pinu -MCLR (externí reset) a signalizována přítomnost aplikačního napájecího napětí (ON=zapnuto, off=vypnuto). Je-li některý pin používán v analogovém režimu, je jeho jméno změněno (např. místo RA0 je pojmenován AN0) a je znázorněn odlišnou barvou. Aktivní vstupní kanál A/D převodníku je znázorněn červenou barvou.

Sekce Data Memory obsahuje hexadecimální výpis všech registrů mikrokontroléru v plném rozsahu.

Ostatní typy s 18 piny

Do této skupiny patří např. typy PIC16F627/628, PIC16C715, PIC16C554/558, PIC16C62xA, které mají na rozdíl od předešlých typů větší oblast vyhrazenou pro speciální funkční registry (SFR). Datová RAM začíná v každé paměťové bance od adresy 20h. Na rozdíl od předešlých typů, kdy byl kompletní obsah datové paměti zobrazen najednou, jsou odděleny speciální funkční registry a výpis datové paměti. Pro zobrazení SFR je třeba stisknout klávesu <↑>, pro zobrazení výpisu datové paměti klávesu <↓>.

Speciální funkční registry

V levé části obrazovky je oblast označená jako SFR Group #n, kde n je číslo od 0 do 9. Stiskem kláves <PageUp> a <PageDown> lze vybírat z deseti variant výpisu SFR.

SFR Group #0 zobrazuje komprimovaný výpis SFR.
SFR Group #1 zobrazuje detailně TMR1, TMR2 a EEPROM.
SFR Group #2 zobrazuje detailně A/D převodníku, napěťové reference a analogového komparátoru.
SFR Group #3 zobrazuje detailně USART.
SFR Group #4 - 9 nejsou využity.

Ve spodní části jsou zobrazeny bity POR, BOD a OSCF registru PCON.

Vpravo od oblasti SFR Group jsou zobrazeny další registry podobně jako u výše uvedených typů s tím rozdílem, že je zde navíc sekce s registry PIR1 a PIE1 a všeobecná sekce má nadpis General.

Podobně je tomu s grafickým zobrazením stavu pinů obvodu. I zde jsou některé piny přejmenovávány v závislosti na jejich aktuální funkci (např. OSC1/RA7 podle nastavení typu oscilátoru).

Výpis datové paměti

Sekce Data Memory obsahuje hexadecimální výpis všech registrů mikrokontroléru v plném rozsahu. U typů, které obsahují kromě banky 0 a 1 i banky 2 a 3 (PIC16F627/628) lze přepínat mezi oblastmi 0-FFh a 100h-1FFh pomocí kláves <PageUp> a <PageDown>

Vpravo je oblast Special zobrazující stav registru W, plný stav čítače programu, číslo banky nastavené v registru STATUS, stránku v paměti programu, stav bitů Carry a Zero registru STATUS a hodnota ukazatele zásobníku (Stack Pointer). Pole Usr0 - Usr5 nejsou využita.

Prvky hlavní obrazovky č. 2 společné pro všechny typy

Sekce Data Memory obsahuje hexadecimální výpis všech registrů mikrokontroléru v plném rozsahu.

Sekce Current source line obsahuje řádek zdrojového kódu, odpovídající aktuálnímu stavu programového čítače a disassemblovaný výpis příslušné pozice v paměti programu.

Hlavní obrazovka č. 2 obsahuje dále společné prvky popsané výše - menu, stav emulátoru a systému, stopky a oblast pro zprávy a interakci s uživatelem.

Na hlavní obrazovku č. 2 se přejde z ostatních hlavních obrazovek stisknutím klávesy <2>.

4.4 Hlavní obrazovka č. 3: View Source + Watch

Obsahuje v přehledné formě nejpotřebnější informace pro ladění aplikace:

• Zdrojový kód - na rozdíl od hlavní obrazovky č. 1 ne ve zhuštěné, ale v původní podobě - včetně komentářů apod.
• Watch - okno pro sledování a modifikaci uživatelsky zvolených registrů.

Výpis zdrojového kódu

Pod standardním menu je modrý řádek s názvem aktuálního zobrazeného souboru (např. View file: EXAMPLE.ASM), v jeho pravé části je parametr Line informující o aktuálním číslu řádku zobrazeného souboru.

Pod ním následuje desetiřádkový výpis zdrojového textu. Jako v hlavní obrazovce č. 1 jsou i zde dva kurzory: hlavní (hnědá barva), který informuje o stavu programového čítače emulovaného mikrokontroléru a vedlejší (tmavošedá barva), s nímž se dá pohybovat uživatelsky. Při změně stavu programového čítače mikrokontroléru se vedlejší kurzor automaticky synchronizuje s hlavním, nalezne tedy využití pouze v zastaveném stavu (HALT).

Oba kurzory se pohybují po řádcích, které odpovídají některé instrukci v paměti programu. Pokud program nebo uživatel přesune kurzor do oblasti programové paměti, která nemá odpovídající reprezentaci ve zdrojovém kódu (jako např. rozvinutá makra nebo nepoužité pozice), je zobrazena informace:

Warning: No source line available for this location. See disassembler below:

Pod ní následuje disassemblovaný kód.

K této oblasti patří ještě další dva prvky:
(1) modré pole vlevo uprostřed s informací o pozici hlavního kurzoru, tj. aktuální pozici programového čítače (CurPC) a pozici pomocného uživatelského kurzoru (UsrPC) a
(2) modré pole vpravo uprostřed obsahující disassemblovanou podobu instrukce na pozici pomocného (resp. hlavního) kurzoru.

Klávesové povely pro posun pomocného kurzoru v hlavní obrazovce č. 3

Watch - sledování a modifikace vybraných registrů

Je to mimořádně užitečný prvek, který slouží pro přehledné zobrazení hodnot uživatelsky zvolených registrů, a to včetně skrytých a speciálních - jako např. registr W nebo obsah buňky paměti EEPROM (podrobněji v odstavci Přístup ke skrytým registrům a EEPROM).

Oblast je umístěna ve spodní polovině obrazovky. Najednou může být zobrazeno až 24 hodnot. Oblast Watch je opatřena nadpisem Watch group #N, kde N je číslo vybrané skupiny od 0 do 9. Podkladová barva je zelená, vybraná pozice je zvýrazněna žlutě. V rámci dané oblasti lze pole pro jednotlivé sledované registry umísťovat libovolně. Lze též volit způsob zobrazení - buď binární nebo kombinovaný (hexadecimální, decimální a znakový).

Po dané oblasti se pohybuje pomocí kurzorových kláves při stisknuté klávese <Shift>, aby se odlišily požadavky na pohyb v oblasti zdrojového kódu a v oblasti Watch. Výběr jedné z deseti dostupných skupin se provádí pomocí <Shift+PageUp> a <Shift+PageDown>. Vybraná skupina, jakož i pozice v každé ze skupin se ukládají do projektového souboru a neztrácejí se při ukončení programu.

Další činnosti se provádějí především pomocí kláves <Ins>, <Alt+Ins> a <Del>. Je nutné zdůraznit, že funkce klávesy <Ins> záleží na kontextu - je-li aktivní nevyužitá položka, zahajuje se zde definice nového watche, je-li již watch definován, přechází se přímo k editaci jeho hodnoty. Tímto způsobem lze s objekty watch pracovat velice rychle a efektivně.

Klávesové povely pro práci v oblasti Watch:

Přidání a modifikace watche

Po stisku klávesy <Ins> nebo <Alt+Ins> se otevře dialogové okno Add/Modify Watch, které slouží k zadání, resp. úpravě parametrů watche:

• Edit Name - klávesa <F2>
  Uživatelské zadání jména watche. Maximální délka jména je 12 znaků. K pojmenování lze použít jakékoli znaky - velká i malá písmena (včetně české abecedy), ... V řádkovém editoru fungují přirozeným způsobem klávesy <←>, <→>, <BackSpace>, <Del>, <Esc> a <Enter>. Klávesa <Ctrl+Del> maže celé jméno a přesouvá kurzor na začátek řádku. Výchozí hodnota jména je ?.
• Select Name - klávesa <F3>
  Výběr jména watche z tabulky symbolů zadaných ve zdrojovém kódu direktivami EQU nebo SET. Během překladu zdrojového kódu aplikace vznikne mimo jiné i tabulka použitých symbolů, které jsou nabídnuty k výběru ze seznamu. Klávesy <↑>, <↓>, <Home>, <End>, <Esc> a <Enter> fungují přirozeným způsobem. Po stisku kláves <A> až <Z> je nabídnuta k výběru první položka se jménem začínající písmenem vybraným, resp. abecedně následujícím. Tento stav zobrazen na obrázku.
  
  Upozornění: Překladače Microchip bohužel nerozlišují dostatečně jemně různé typy proměnných. Registry se např. zadávají pomocí EQU stejně jako konstanty (např. místo přirozené deklarace BYTE). V seznamu proměnných se pak proto vyskytují i symboly, které neoznačují registry. Jako příklad lze uvést konstantu F, která se používá pro určení destinace registrově orientované operace. F je definováno jako 1, což je ovšem adresa čítače TMR0 v datové paměti. Na to je třeba při výběru watchů pamatovat.
• Change Type - klávesa <F4>
  Změna typu zobrazení hodnot watche. Výchozí hodnota je nedefinovaná (undefined), po přiřazení jména se nastaví Hex/Dec/Ch, která odpovídá kombinovanému zobrazení v hexadecimálním, dekadickém a znakovém formátu. Jako další volba je Binary - zobrazení v binárním tvaru.
• Edit Adr - klávesa <F5>
  Editace příslušné adresy. Adresa je v hexadecimálním formátu, výchozí hodnota je 0. Při výběru z tabulky symbolů klávesou <F3> se automaticky přiřadí příslušná adresa, jinak je nutné adresu zadat. Klávesy <←>, <→>, <Esc> a <Enter> fungují přirozeným způsobem.

Hlavní obrazovka č. 3 obsahuje dále společné prvky popsané výše - menu, stav emulátoru a systému, stopky a oblast pro zprávy a interakci s uživatelem.

Na hlavní obrazovku č. 3 se přejde z ostatních hlavních obrazovek stisknutím klávesy <3>.

4.5 Hlavní obrazovka č. 4: Přehled vybraných registrů

Obsahuje seznam registrů, které byly ve zdrojovém kódu uživatelem vybrány pro zobrazení pomocí direktivy SET použité místo obvyklé EQU (např. Citac SET 0x12). U každého registru je jeho hexadecimální adresa v datové paměti, symbolické jméno o délce max. 12 znaků a jeho hexadecimální a dekadická hodnota.

Pokud není ve zdrojovém textu direktiva SET použita, je okno prázdné a zobrazí se hlášení: "Warning: No symbols selected to be displayed on the MainScreen #4. You can add these symbols by using SET directive instead of EQU in source file."

Hlavní obrazovka č. 4 obsahuje ještě oblast pro zprávy a interakci s uživatelem. Ostatní prvky jsou potlačeny.

Poznámka: Hlavní obrazovka č. 4 měla v dřívějších verzích programu číslo "3". Při přechodu mezi hlavními obrazovkami pomocí <←> a <→> se již nezobrazuje, pokud není její zobrazování povoleno v menu Options » Miscellaneous.

Na hlavní obrazovku č. 4 se přejde z ostatních hlavních obrazovek stisknutím klávesy <4>.

4.6 Ovládání společné pro všechny hlavní obrazovky

5. Menu

Slouží k rychlému a přehlednému ovládání programu a emulátoru. Je k dispozici v kterékoli z hlavních obrazovek (v obrazovce č. 4 však kvůli úspoře místa není zobrazeno). Jednotlivé položky se dají otevřít stiskem klávesy odpovídající zvýrazněnému znaku v názvu (např. <F> u "File"), resp. současným stiskem klávesy Alt a příslušného znaku (tj. např. <Alt+F>). Použití klávesy Alt je sice v tomto případě nadbytečné (má význam pouze u textových editorů), ale řada uživatelů jiných programů je zvyklá na to, že se položky menu volí právě takto. Menu lze dále aktivovat i stiskem klávesy <Esc> (Escape), resp. <M>. V tomto případě se zvolí vždy položka, která byla vybrána při posledním otevření menu. Opětovný stisk <Esc> menu uzavře a vrátí program do hlavní obrazovky aniž by se vykonal jakýkoli příkaz. Je-li menu aktivní, dá se v něm pohybovat pomocí kurzorových kláves (<←>, <→>, <↑> a <↓>) a vybraný příkaz zvolit buď pomocí <Enter> nebo stisknutím zvýrazněného znaku (červenou barvou).

Shrnutí:

5.1 Menu File

Nabídka File (Soubor) se používá především pro práci se zdrojovými a pomocnými soubory aktuálního projektu.

File » Open...

Spustí se externí editor bez parametru. V editoru FED se otevře výběrový seznam, s jehož pomocí si uživatel může zvolit libovolný soubor k editaci.

Klávesová zkratka: <Ctrl+O>

File » Open All project files

Spustí se externí editor a otevřou se v něm všechny zdrojové soubory, které patří k aktuálnímu projektu, listing (jméno_projektu.LST), seznam chybových hlášení (jméno_projektu.ERR) a cross reference (jméno_projektu.XRF).

Klávesová zkratka: <F3>

File » Open all Source files

Spustí se externí editor a otevřou se v něm všechny zdrojové soubory, které patří k aktuálnímu projektu.

Klávesová zkratka: <Alt+L>

File » Open Cross reference file

Spustí se externí editor a otevře se v něm soubor obsahující křížové odkazy (jméno_projektu.XRF).

File » Open Error file

Spustí se externí editor a otevře se v něm seznam chybových hlášení (jméno_projektu.ERR).

File » Open Listing

Spustí se externí editor a otevře se v něm listing (jméno_projektu.LST).

File » Quit

Uloží se nastavení aktuálního projektu a program se ukončí. (Emulátor ale pokračuje v práci až do vypnutí napájení.)

Klávesové zkratky:

File » 0 ... 7

Spustí se externí editor a otevře se v něm příslušný soubor. Volba <0> otevře hlavní zdrojový soubor projektu, <1> až <7> jsou použity pro další soubory vložené pomocí direktivy #include do hlavního zdrojového souboru.

5.2 Menu Project

Nabídka Project (Projekt) se používá pro práci s projekty (podrobné informace o jejich významu a struktuře viz odst. 3.2 - Projekty).

Project »New

Vytvoření nového projektu. Probíhá v následujících krocích:

1. Výběr zařízení

Zvolte zařízení, se kterým budete v novém projektu pracovat, např. MU Beta. V menu Options » Global si v položce Primary Equipment můžete nastavit toto zařízení jako výchozí, při tvorbě nového projektu se pak bude nabízet jako první. Pro výběr položky v seznamu se používají klávesy <↑> a <↓>, výběr se potvrzuje klávesu <Enter> a proces tvorby nového projektu se ukončuje klávesou <Esc>. Toto ovládání je shodné i pro následující okna.

2. Volba způsobu tvorby nového projektu

Lze si vybrat ze dvou způsobů:

(1) Použití předdefinovaného souboru (Create new project: use the predefined template file) - v tomto případě se k vytvoření nového projektu použijí předdefinované soubory T*.ASM (např. T12C508A.ASM), které jsou součástí instalace prostředí ARTEMIS a které obsahují výchozí zdrojový kód pro tvorbu aplikací, včetně podrobně komentovaných základních definic, inicializací apod. Jsou vytvořeny tak, aby byly okamžitě bez dalších úprav přeložitelné bez chyb. Následuje krok 3. - výběr součástky.

(2) Použití již existujícího zdrojového souboru (Create new project: use the existing .ASM source file) - v tomto případě se k vytvoření nového projektu použije již existující zdrojový soubor *.ASM. Následuje krok 5. - výběr hlavního zdrojového souboru.

3. Výběr součástky

Uživatel si zvolí požadovaný typ součástky ze seznamu, v němž jsou kromě označení typu uvedeny i informace o tom,který typ je zařízením podporován a informace o aktuálním stavu implementace daného typu.

4. Zadání jména nového projektu

Do editačního pole zadejte jméno nového projektu o délce maximálně 8 znaků a stiskneme klávesu <Enter>. Podrobné požadavky na platné jméno souboru viz odst. 3.2. Nový projekt se nevytvoří, pokud je zadané jméno neplatné, nebo pokud projekt zadaného jména již existuje.

Následuje krok 6. - potvrzení.

5. Výběr hlavního zdrojového souboru

Ve výběrovém poli zvolte hlavní zdrojový soubor pro nový projekt v daném pracovním adresáři (ten je zobrazen v řádku umístěném v horní části okna). Je-li vybraný zdrojový soubor určen pro typ mikrokontroléru, který emulátor nepodporuje, je generováno příslušné chybové hlášení a program ARTEMIS je ukončen. K tomu může dojít i tehdy, když zdrojový soubor obsahuje volbu zastaralého typu (viz výše, např. PIC16C54 místo PIC16C54C), popř. definici procesoru vůbec neobsahuje. V takovém případě je nutné ve zdrojovém souboru definici typu upravit, eventuálně přidat. Provede se to v direktivě list pomocí parametru p=typ_součástky, např. p=16C56A (viz též vzorové soubory T*.ASM).

6. Potvrzení zadaných parametrů nového projektu

Jsou zobrazeny vybrané parametry pro nový projekt. Chcete-li je potvrdit a nový projekt vytvořit, stiskněte klávesu <Y> (zkratka pro YES) nebo <Enter>, chcete-li proces ukončit, stiskněte buď klávesu <N> (zkráceně NO) nebo <Esc>.

Následuje automatické spuštění překladače (assembleru), který zdrojový text přeloží a současně vytvoří i všechny další pomocné soubory potřebné pro ladění aplikace. Pokud při překladu dojde k chybě, je uživatel vyzván, aby chyby opravil. K tomu účelu se v externím editoru otevřou všechny zdrojové a pomocné soubory příslušné aktuálnímu projektu.

Poznámka 1.: Starší (a také dražší a pomalejší) typ PIC16F84 není při tvorbě nového projektu podporován. Podobně nejsou podporovány ani zastaralé typy PIC12C508, PIC12C509, PIC16C54, PIC16C54A, PIC16C54B a PIC16C56. Místo nich používejte nové, kompatibilní součástky uvedené výše. Pro zjednodušení však v této příručce uvádíme jména součástek pod jejich tradičními jmény (jako např. PIC16C54) nebo ve zkrácené podobě označující skupinu typů (např. PIC16C5x pro PIC16C54C a PIC16C56A).

Poznámka 2.: Podpora PIC16F84/84A je součástí standardní dodávky MU Alpha. Pro emulaci typů PIC12C5xx musí být zakoupena zvláštní licence (XA12C5xx - rozšíření o PIC12C5xx), podobně pro typy PIC16C5x (XA16C5x - rozšíření o PIC16C5x). Používání emulátoru MU Alpha pro tyto typy je bez zmíněné licence nelegální!

Project » Open

Otevření existujícího projektu. Zobrazí se seznam všech projektů v aktuálním adresáři. Ovládání:

5.3 Menu Edit

Nabídka Edit (Úpravy) umožňuje uživateli měnit hodnoty registrů a dalších paměťových oblastí emulované součástky a ovládacího programu.

Edit » Break memory

Otevře okno znázorňující požadavky na break v paměti programu. Znak '-' znamená, že break není požadován, '*' znamená, že break požadován je. Změny, které během editace uživatel provede, se projeví až po potvrzení klávesou <Enter>.

Zadávání požadavku na breaky ve zdrojovém kódu jej popsáno v odstavci Tipy a náměty (odst. 6.4).

Význam popisů v poli "Current location parameters":

Ovládání:

Edit » Code memory

Zobrazí hexadecimální výpis obsahu paměti programu, zatím bez možnosti editace. Vpravo od tohoto výpisu je znak, který odpovídá ASCII hodnotě spodních osmi bitů instrukčního slova.

Edit » Data byte

Ve spodní části aktivní hlavní obrazovky otevře dialog s uživatelem, v němž je požadováno zadání hexadecimální nebo binární hodnoty registru, popř. zadání hexadecimální hodnoty adresy registru. Adresu registru si program pamatuje, takže se vždy nejprve nabídne adresa posledně zvoleného registru. Výchozí hodnota odpovídá hodnotě registru v okamžiku aktivace menu.

Ovládání:

Edit » EEPROM memory

Zobrazí editovatelný hexadecimální výpis obsahu interní paměti EEPROM. Vpravo od tohoto výpisu je znak, který odpovídá příslušné ASCII hodnotě. Pro součástky, které paměť EEPROM neobsahují, je zobrazeno chybové hlášení:
The selected device does not have an EEPROM memory.

Ovládání:

Edit » Prescaler

Ve spodní části aktivní hlavní obrazovky otevře dialog s uživatelem, v němž je požadováno zadání hexadecimální registru PRESCALER. Požadovaná hodnota se potvrdí klávesou <Enter>. Stisknutím <Enter> bez zadání hodnoty se akce zruší a registr PRESCALER zůstane beze změny. V této verzi programu prozatím nelze zrušit zadávání pomocí klávesy <Esc>.

Edit » Registers

Chování tohoto příkazu záleží na kontextu. Je-li aktivní hlavní obrazovka č. 4, zobrazí se seznam registrů zvolených uživatelem ve zdrojovém kódu pomocí direktivy SET. Po potvzení výběru následuje dialog popsaný v sekci Edit » Data byte. Nejprve se vždy nabídne adresa posledně zvoleného registru.

V ostatních případech se zobrazí seznam watchů zvolené skupiny. Je-li kurzor nad definovaným watchem, nabídne se k editaci nejprve tento watch. Je-li kurzor nad nedefinovanou pozicí, je nabídnuta první položka v seznamu v pořadí shora dolů, zleva doprava. Pokud je aktuální skupina watchů prázdná, je zobrazeno hlášení:
Edit Registers Warning: No watch defined in Watch group #N,
kde N je číslo zvolené skupiny.

Ovládání:

Edit » Stack & Stack Pointer

Prozatím pouze zobrazuje hexadecimální hodnoty všech osmi úrovní stacku a stav stack pointeru.

Edit » Trace enable memory

Otevře okno znázorňující požadavky na trasování instrukcí, které je prakticky totožné s oknem příkazu Edit » Break Memory. Znak '-' znamená, že trasování není požadováno, '*' znamená, že trasování požadováno je. Paměť emulátoru, která odpovídá požadavkům na trasování, se pro účel této editace zkopíruje do pomocné paměti, takže změny, které během editace uživatel provede, se projeví až po potvrzení klávesou <Enter>.

Zadávání požadavku na breaky ve zdrojovém kódu jej popsáno v odstavci Tipy a náměty (odst. 6.4).

Význam popisů v poli "Current location parameters":

Ovládání je totožné s Edit » Break memory.

Edit » W register

Ve spodní části aktivní hlavní obrazovky otevře dialog s uživatelem, v němž je požadováno zadání hexadecimální registru W. Požadovaná hodnota se potvrdí klávesou <Enter>. Stisknutím <Enter> bez zadání hodnoty se akce zruší a registr W zůstane beze změny. V této verzi programu prozatím nelze zrušit zadávání pomocí klávesy <Esc>.

5.4 Menu View

Nabídka View (Zobrazit, Prohlížet) umožňuje uživateli zobrazovat obsah trasovací paměti a zdrojových souborů.

View » Trace memory

Zobrazí stav trasovací paměti. Je to speciální paměť emulátoru, která na základě požadavků uživatele zaznamenává výsledky činnosti jednotlivých instrukcí aplikace, a to jak za běhu aplikace v reálném čase, tak i při krokování. (Požadavky na trasování: viz Edit » Trace enable memory).

Okno trasovací paměti obsahuje údaje v označených sloupcích:

Ovládání:

Klávesové zkratky: <K>, <Ctrl+C>

View » 0 ... 7

Volba <0> zobrazí hlavní zdrojový soubor projektu, <1> až <7> jsou použity pro další soubory vložené pomocí direktivy #include do hlavního zdrojového souboru. Odpovídá-li stav pomocného, resp. hlavního kurzoru na hlavní obrazovce některému řádku zvoleného souboru, je tento řádek zvýrazněn zelenou barvou pozadí.

Ovládání:

5.5 Menu Run

Nabídka Run (Běh, Spuštění) obsahuje povely pro řízení vykonávání instrukcí mikrokontroléru emulátorem.

Run » Run

Spustí běh programu v reálném čase.

Klávesové zkratky: <F9>, <X>, <Ctrl+R>, <.>, <,>

Run » Go from reset

Provede reset emulátoru a spustí běh programu v realném čase.

Klávesové zkratky: <G>, <Ctrl+G>

Run » Halt

Zastaví běžící program.

Klávesové zkratky: <F5>, <Space>, <0>, <Ctrl+H>

Run » Single Step

Provede jeden krok programu.

Klávesové zkratky: <F7>, <Enter>

Run » Step Over

Provede krok v programu: je-li aktuální instrukce jiná než CALL, provede se pouze jeden krok, je-li aktuální instrukce CALL, krokuje se automaticky aplikace tak dlouho, až dorazí k instrukci následující v paměti programu po aktuálním CALLu. Po dokončení program ohlásí, kolik kroků bylo celkem provedeno (např. DONE in 7 steps = PROVEDENO v 7 krocích).

Klávesové zkratky: <F8>, <Tab>, <+>

Run » Step Out

Provede krok v programu: je-li aktuální instrukce RETURN nebo RETLW, provede se pouze jeden krok, je-li aktuální instrukce jiná než RETURN nebo RETLW, krokuje se automaticky aplikace tak dlouho, až dorazí k jedné z instrukcí RETURN nebo RETLW na shodné úrovni zásobníku (Stack) jako byla v okamžiku spuštění této funkce. Po dokončení program ohlásí, kolik kroků bylo celkem provedeno (např. DONE in 7 steps = PROVEDENO v 7 krocích).

Klávesové zkratky: <Alt+F8>, <Shift+Tab>, <->

Run » Animate

Spustí automatické provádění krokování s periodou asi 0,5 s. Reaguje pouze na klávesy <1>, <2> a <3> pro přepnutí hlavních obrazovek a na <Esc> pro ukončení animace.

Klávesová zkratka: <Ctrl+F9>

Run » Goto Cursor

Je určen pro použití v hlavní obrazovce č. 1: Program automaticky krokuje aplikaci dlouho, až dosáhne pozice pomocného kurzoru. Po dokončení program ohlásí, kolik kroků bylo celkem provedeno (např. DONE in 7 steps = PROVEDENO v 7 krocích).

Klávesová zkratka: <F4>

Run » Reset

Provede reset emulátoru.

Klávesové zkratky: <F6>, <Z>, <Y>, <*>

Run » Machine cycle number step

Provede takový počet kroků, aby stopky dosáhly uživatelem nastavené hodnoty. Vzhledem k tomu, že některé instrukce jsou dvoucyklové, může být požadovaný počet o jeden cyklus překročen.

Run » Number of steps

Provede uživatelem zadaný počet kroků.

5.6 Menu Debug

Nabídka Debug (Ladění) obsahuje příkazy pomáhající při odlaďování vyvíjené aplikace.

Debug » New PC

Je-li pomocný kurzor na jiné adrese než kurzor hlavní, dojde ke změně programového čítače (a tím i posunu hlavního kurzoru) na hodnotu odpovídající pozici pomocného kurzoru. Pokud je pomocný kurzor na stejné pozici jako hlavní, je uživatel vyzván, aby zadal novou hexadecimální hodnotu programového čítače. Zrušit tuto volbu lze stiskem klávesy <Enter> bez zadání hodnoty. V této verzi programu prozatím nelze zrušit zadávání pomocí klávesy <Esc>.

Klávesová zkratka: <N>

Debug » Toggle current address Break

Na pozici pomocného, resp. hlavního kurzoru se změní stav požadavku na break. Lze tak např. rychle umístit samostatný break, resp. si tak označit pozici začátku a konce bloku, který si pak pomocí funkce Edit » Break memory označíme a aktivujeme nebo deaktivujeme.

Klávesové zkratky: <B>, <Ctrl+B>, <Ctrl+F8>

Debug » Toggle current address Trace

Na pozici pomocného, resp. hlavního kurzoru se změní stav požadavku na trasování. Lze tak např. rychle vypustit často se opakující instrukci z požadavků na trasování, resp. si tak označit pozici začátku a konce bloku, který si pak pomocí funkce Edit » Trace enable memory označíme a aktivujeme nebo deaktivujeme.

Klávesové zkratky: <L>, <Ctrl+T>

5.7 Menu Tools

Nabídka Tools (Nástroje) obsahuje především příkazy pro ovládání různých pomocných funkcí emulátoru.

Tools » Assemble

Spustí externí překladač (assembler) MPASM.EXE, který je umístěn v instalačním adresáři programu ARTEMIS. Jako parametr assembleru je použito jméno hlavního zdrojového souboru projektu a dále i další parametry volitelné uživatelem v Options » Miscellaneous, např. volba /c- nastaví u překladače case sensitivity off (tj. nerozlišuje mezi velkými a malými písmeny v názvech symbolů). Proběhne-li překlad zdrojového kódu bez chyby (Errors : 0), načtou se výsledné soubory do programu a emulátoru. V opačném případě je uživatel vyzván, aby chyby opravil a pokusil se o opětovný překlad. K tomu účelu je spuštěn externí editor se všemi zdrojovými soubory aktuálního projektu a dále i seznam chyb a varování, listing a cross reference.

Klávesové zkratky: <F10>, <A>, <Ctrl+A>, <Alt+F9>

Tools » Clear All Code Break Requests

Nuluje všechny požadavky na zastavení v paměti programu (Code Breaks).

Klávesová zkratka: <C>

Tools » Clear Stopwatch

Nuluje stopky (čítač instrukčních cyklů). Týká se obou čítačů - hlavního i pomocného (rozdílového).

Klávesová zkratka: <S>, nulování pouze pomocného čítače: <Shift+S>

Tools » Clear Reset flag

Nuluje příznak informující uživatele o tom, že emulovaná součástka byla resetována.

Tools » Clear Trace overflow flag

Nuluje příznak informující uživatele o tom, že trasovací paměť přetekla.

Tools » WakeUp from SLEEP

Uživatel tímto povelem ukončí režim SLEEP (signalizován hlášením SLEEPING) dříve než by k tomu došlo řádně (např. přetečením Watchdog Timeru, externím resetem na pinu -MCRL, apod.).

Klávesová zkratka: <W>

Tools » Randomize RAM

Naplní datovou paměť RAM emulátoru náhodnými hodnotami. Speciální funkční registry se nemění.

Tools » Initialize system

Restartuje program a emulátor, aktuální projekt zůstává zvolen.

Tools » Info

Informuje uživatele o jménu aktuálního projektu, verzi software, typu emulovaného mikrokontroléru a o aktuálním pracovním adresáři.

Klávesová zkratka: <I>

Tools » Program PIC16F84A

Je-li k MU Alpha připojena výuková deska EduKit84 nebo prototypová deska ProtoKit84, umožní tento příkaz naprogramovat PIC16F84A na desce. Jiný typ mikrokontroléru není podporován. V menu Options » Global musí být v sekci Other Options v položce Target Connector Usage vybrána volba EduKit84 or ProtoKit84 Connected, přepínač na desce musí být v poloze MU ALPHA a napájecí napětí desky musí být připojeno.

Jsou-li tyto podmínky splněny, je zobrazeno programovací okno, které umožňuje nastavit konfigurační slovo mikrokontroléru. Jako výchozí hodnoty jsou brány ty, které jsou nastaveny v menu Options » Emulator. Programuje se aktuální obsah paměti programu a EEPROM.

Průběh jednotlivých operací při programování součástky je přehledně indikován.

Ovládání:

5.8 Menu Options

Nabídka Options (Volby, Nastavení) slouží k nastavení parametrů programu a emulátoru.

Options » Break

Slouží k nastavení speciálních breaků (požadavků na zastavení aplikace). Breaky v programové paměti se nastavují jiným způsobem (viz odstavce Edit » Break memory a Debug » Toggle current address break).

Kde není uvedeno jinak, znamená nastavení Disabled, že daná funkce je potlačena a Enabled, že je aktivována.

Sekce REGISTER BREAKS

• Register Read Break
  break aktivující se při čtení registru, jehož adresa je zadána v poli Register Break Address
• Register Write Break
  break aktivující se při zápisu do registru, jehož adresa je zadána v poli Register Break Address
• Register Write Value Break
  break aktivující se při zápisu do registru, jehož adresa je zadána v poli Register Break Address za podmínky, že se zapisuje hodnota zadaná v poli Register Break Value opatřená bitovou maskou zadanou v poli Register Break Mask
• Register Break Address (0..1FFh)
  hexadecimální adresa registru vybraného pro Register Read / Register Write / Register Write Value Break (tyto breaky mohou být aktivovány resp. potlačeny nezávisle, ale sdílejí tuto jedinou hodnotu adresy)
• Register Break Value (0..FFh)
  hodnota pro Register Write Value Break, zadává se hexadecimálně, ale pro větší přehlednost je zobrazena i binárně
• Register Break Mask (0..FFh)
  maska pro Register Write Value Break. Zadává se hexadecimálně, ale pro větší přehlednost je zobrazena i binárně. Maska=0 znamená, že příslušný bit hodnoty Register Write Value se při vyhodnocení požadavku na break ignoruje, maska=1 znamená, že se při vyhodnocení breaku příslušný bit bere v úvahu. Při tvorbě nového projektu se nastavuje výchozí hodnota FFh, tj. berou se v úvahu všechny bity testovaného slova.

Sekce EXTERNAL BREAK (TRIGGER IN)

• External Break
  break aktivující se při změně stavu na pomocném vstupu TriggerIn
• External Break Edge
  nastavení hrany, při které se externí break aktivuje. Rising znamená náběžnou hranu, Falling sestupnou.

Sekce OTHER BREAKS

• TMR0 Break
  break při přetečení TMR0
• Stack Overflow/Underflow Break
  break při přetečení / podtečení stacku
• Watchdog Overflow Break
  break při přetečení Watchdog Timeru
• Trace Overflow Break
  break při přetečení trasovací paměti

Ovládání:

Options » Equipment

Slouží k nastavení parametrů emulátoru.

Kde není uvedeno jinak, znamená nastavení Disabled, že daná funkce je potlačena a Enabled, že je aktivována.

Sekce PROCESSOR SELECTION

• Device Type
  Je zde zobrazen typ mikrokontroléru tak, jak je specifikován ve zdrojovém souboru projektu (v direktivě list např. položkou p=16f84a). Současně je zobrazena i maximální taktovací frekvence pro daný typ mikrokontroléru. Tento údaj slouží pouze pro informaci, nastavení interního frekvenčního syntezátoru není nijak blokováno.
  
  Poznámka: Podpora PIC16F84/84A je součástí standardní dodávky MU Alpha. Pro emulaci typů PIC12C5xx a PIC16C5x musí být zakoupena zvláštní licence (objednací kód XA12C5xx, resp. XA16C5x). Používání emulátoru MU Alpha pro tyto typy je bez zmíněné licence nelegální!

Sekce OSCILLATOR

• Clock Source
  volba zdroje hodinového (taktovacího) signálu emulovaného mikrokontroléru. K dispozici jsou (v závislosti na vybraném typu) následující možnosti:
  
  • Internal Synth XT/HS/LP mode (CLKOUT=Fosc)
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Tato volba je DOPORUČENÁ pro emulaci mikrokontrolérů v režimech oscilátoru XT, LP a HS. Výstup na pinu CLKOUT má frekvenci rovnou hodinové frekvenci obvodu.
  • Internal Synth RC mode (CLKOUT=Fosc/4)
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Tato volba je DOPORUČENÁ pro emulaci mikrokontrolérů v režimu oscilátoru RC. Výstup na pinu CLKOUT má frekvenci rovnou čtvrtině hodinové frekvence obvodu.
  • External Input (up to 10 MHz)
    Emulátor je taktován z externího zdroje signálu, maximální povolená frekvence je v tomto případě 10 MHz.
  • External RC Oscillator
    Emulátor využívá externí RC článek pro generování taktu.
  • GP4&5 enabled, Internal Synth mode (~4 MHz)
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Piny GP4 a GP5 jsou k dispozici jako vstupně / výstupní. Tato volba odpovídá nastavení konfiguračního slova Internal RC Oscillator.
  • OSC1&2 enabled, Internal Synth XT/LP mode
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Jsou aktivovány piny OSC1 a OSC2, piny GP4 a GP5 nejsou použitelné jako vstupní/výstupní. Tato volba je DOPORUČENÁ pro emulaci mikrokontrolérů v režimech oscilátoru XT a LP. Výstup na pinu CLKOUT má frekvenci rovnou hodinové frekvenci obvodu.
  • OSC1&2 enabled, Internal Synth RC mode
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Jsou aktivovány piny OSC1 a OSC2, piny GP4 a GP5 nejsou použitelné jako vstupní/výstupní. Tato volba je DOPORUČENÁ pro emulaci mikrokontrolérů v režimu oscilátoru RC. Výstup na pinu CLKOUT má frekvenci rovnou čtvrtině hodinové frekvence obvodu.
  • OSC1&2 enabled, External Input up to 10 MHz
    Emulátor je taktován z externího zdroje signálu, maximální povolená frekvence je v tomto případě 10 MHz.
  • OSC1&2 enabled, External RC Oscillator
    Emulátor využívá externí RC článek pro generování taktu. Jsou aktivovány piny OSC1 a OSC2, piny GP4 a GP5 nejsou použitelné jako vstupní/výstupní.
  • Int Synth XT/HS/LP (RA6=CLKO=Fosc, RA7=n/u)
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Tato volba je DOPORUČENÁ pro emulaci mikrokontrolérů v režimech oscilátoru XT, LP a HS. Výstup na pinu CLKOUT má frekvenci rovnou hodinové frekvenci obvodu.
  • Int Synth RC (RA6=CLKOUT=Fosc/4, RA7=I/O)
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Tato volba je DOPORUČENÁ pro emulaci mikrokontrolérů v režimu oscilátoru RC. Výstup na pinu CLKOUT má frekvenci rovnou čtvrtině hodinové frekvence obvodu, RA7 je normální I/O pin.
  • Int Synth RC (RA6=I/O, RA7=I/O)
    Použije se interní syntezátor kmitočtu. Tato volba je DOPORUČENÁ pro emulaci mikrokontrolérů v režimu oscilátoru RC. RA6 a RA7 jsou normální I/O piny.
  • Ext Clk to 10 MHz on RA7 (RA6=CLKO=Fosc)
    Emulátor je taktován z externího zdroje signálu, maximální povolená frekvence je v tomto případě 10 MHz. Výstup na pinu CLKOUT má frekvenci rovnou vstupní frekvenci.
  • Ext Clk to 10 MHz on RA7 (RA6=I/O)
    Emulátor je taktován z externího zdroje signálu, maximální povolená frekvence je v tomto případě 10 MHz. RA6 je normální I/O pin.
  • Ext Resistor RC on RA7 (RA6=CLKO:Fosc/4)
    Emulátor využívá externí rezistor pro generování taktu. Na výstupu RA6 je čtvrtina taktovací frekvence.
  • Ext Resistor RC on RA7 (RA6=I/O)
    Emulátor využívá externí rezistor pro generování taktu. RA6 je normální I/O pin.

Poznámky:
(1) Používejte přednostně režimy s interním syntezátorem. Režim External Input má význam pouze v případech, kdy je třeba zajistit synchronizaci více obvodů nebo dynamické změny taktovací frekvence.
(2) POZOR! Při hodinové frekvenci nižší než asi 20 kHz nelze zajistit některé funkce emulátoru, např. vyčítání resp. modifikace registrů, apod.
(3) NENÍ podporováno využití externího krystalu nebo rezonátoru. Používejte interní frekvenční syntezátor. (4) POZOR! Připojovací kabel a další vlivy mohou způsobit určitou odchylku výsledné frekvence RC oscilátoru u emulátoru a reálné součástky. Kromě nezbytných případů používejte raději interní frekvenční syntezátor.

• Clock Frequency [Hz]
  nastavení hodinové frekvence interního syntezátoru kmitočtu. Povoleny jsou hodnoty v rozsahu 25000 Hz (25 kHz) až 20000000 Hz (20 MHz). Pokud je zvolen externí zdroj signálu, číselná hodnota nastavení se neuplatňuje ani nezobrazuje (ale zůstavá zapamatována), a místo ní se objeví hlášení "Unknown value: external source selected" (neznámá hodnota, zvolen vnější zdroj).

Sekce RESET (resp. RESET & DATA RAM SIZE u PIC16C5x)

• Application Vcc Reset
  určuje, zda pokles napájecího napětí aplikace způsobí reset emulátoru, nebo zda je ignorován
• -MCLR Reset
  určuje, zda stav externího resetovacího pinu -MCLR způsobí reset emulátoru, nebo zda je ignorován

Následující položky se liší v závislosti na zvoleném typu mikrokontroléru.

• Power-up Timer (72 ms)
  určuje, zda je po náběhu napájecího napětí aplikace aktivován Power-up Timer
• Oscillator Start-up Timer
  určuje, zda je aktivován Oscillator Start-up Timer (použití v režimech XT, LP a HS)
• Device Reset Timer (18 ms)
  určuje, zda je po náběhu napájecího napětí aplikace aktivován DeviceReset Timer
• -MCLR Pin Function Setup
  určuje, zda je aktivován vstupní pin GP3/RA5 (volba "GP3 enabled (-MCLR tied internally to Vcc)" resp. "RA5/-MCLR pin function: digital input ") nebo resetovací pin -MCLR (volba "-MCLR enabled, pullup activated" resp. "RA5/-MCLR pin function: -MCLR "). U PIC12C5xx je současně s resetovací funkcí pinu -MCLR aktivován i pullup. Tam, kde funkce není k dispozici, se objeví hlášení "Not available within this device type."
• Data Memory Size Setup
  určuje, zda datová paměť mikrokontroléru má standardní velikost 25 byte (volba 25 Bytes (standard PIC16C54/16C56 value)) nebo zda je zvolena rozšířená paměť o velikosti 73 byte, která je k dispozici u typu PIC16C58 (volba 73 Bytes (mapped as in PIC16C58, dbg only)). Viz též Tipy a náměty (odst. 6.4).
• Brown-out Reset (Vdd < 4V)
  U součástek, u nichž je tato funkce implementována lze emulaci této funkce aktivovat nebo vypnout. Tam, kde funkce není k dispozici, se objeví hlášení "Not available within this device type."

Sekce WATCHDOG

• Watchdog Timer
  určuje, zda je aktivován Watchdog Timer
• WDT Overflow Time [ms]
  nastavení doby přetečení Watchdog Timeru. Výchozí hodnota je 18 ms. Emulátor umožňuje nastavení v rozsahu 3 až 45 ms s krokem 3 ms. Tak lze testovat chování aplikace za extrémních podmínek (napájecí napětí, teploty, atd.).

Sekce TRIGGER OUT

• Trigger Out
  určuje, zda je aktivována funkce Trigger Out, která generuje krátký puls na pomocném výstupu TriggerOut, který je určen především pro synchronizaci s nějakým vnějším měřicím zařízením (např. osciloskop nebo logický analyzátor) a pro volitelný reset stopek
• Trigger Out Address
  hexadecimální adresa instrukce, na níž má být funkce Trigger Out aktivována, pokud ji emulátor vykoná (ať už za běhu v reálném čase nebo při krokování)

Sekce STOPWATCH

• Clear Stopwatch by RESET
  určuje, zda stopky mají být nulovány při resetu emulátoru
• Clear Stopwatch by Trigger Out
  určuje, zda stopky mají být nulovány pomocí funkce Trigger Out, tj. tehdy, když emulátor vykoná instrukci na vybrané adrese

Ovládání je stejné jako Options» Break.

Options » Miscellaneous

Ostatní nastavení.

Sekce MPASM Command Line Options

Obsahuje řetězec, který se přidá za jméno hlavního zdrojového souboru projektu při spuštění překladače MPASM.EXE. Tento řetězec určuje některé parametry překladu (viz odst. 6.2). Výchozí hodnota je /c- /x+, tj. rozlišování velká/malá písmena je vypnuto a tvorba souboru s křížovými odkazy (cross reference) je zapnuta.

Sekce Other Options

• Display Refresh Rate
  Určuje rychlost obnovy zobrazených dat, možnosti:
  • Fast
    maximální rychlost. V celoobrazovkovém režimu na rychlém počítači bývá až nepřehledně vysoká.
  • Normal
    doporučené nastavení
  • Moderate
    překreslení obrazovky přibližně dvakrát za sekundu
  • Slow
    překreslení obrazovky přibližně jednou za sekundu
• Show MainScreen4 using <←> / <→>
  Určuje, zda se má při přepínání hlavních obrazovek pomocí kláves <←> a <→> zobrazovat i speciální obrazovka č. 4. Výchozí hodnota nastavení je Disabled, tj. vypnuto.

Ovládání je stejné jako Options» Break.

Options » Global

Určuje společná nastavení pro všechny projekty v kterémkoli adresáři.

Sekce Primary Equipment

• Select Equipment for New Project
  Volba zařízení, které se nabídne jako první při tvorbě nového projektu (menu Project»New). Možnosti:
  • None (DEMO mode selected)
    Demonstrační režim bez přístupu k hardware.
  • MU Alpha
  • MU Beta

Sekce MU Alpha

• Communication Port Setup
  volba paralelního portu počítače, k němuž je emulátor připojen. Možnosti:
  • DEMO Mode (no hardware access)
    slouží k demonstraci funkce programu bez připojeného emulátoru. Je zvolen automaticky, pokud při startu programu není emulátor na nastaveném portu nalezen.
  • LPT1 ... 4
    porty, které po zapnutí počítače nalezne BIOS nebo operační systém a informuje o jejich existenci uživatelské programy. Často bývá k dispozici pouze jediný LPT1.
  • LPTx
    libovolně adresovatelný I/O port počítače, který má strukturu registrů shodnou s klasickým paralelním portem. Např. zařízení PARAHEX poskytuje 6 takových přídavných portů, softwarově konfigurovatelných na libovolné I/O adresy.
• Physical LPT Base Address
  ukazuje hexadecimálně bázovou adresu zvoleného portu. Pro DEMO režim a nevyužité kombinace (např. LPT4) je adresa nulová (hlášení: "0x0000 - NO HARDWARE ACCESS!"), pro existující porty LPT1, ... se zobrazí hodnota zjištěná z vyhražené oblasti paměti počítače (např. LPT1 je typicky na adrese 378h), pro LPTx je tato adresa uživatelsky volitelná (v rozsahu od 100h do FFFCh, musí být dělitelná čtyřmi).
  
• Target Connector Usage
  určuje způsob použití aplikačního konektoru (TARGET). K dispozici jsou dvě možnosti:
  • Standard: TriggerIn & TriggerOut Available
    Tuto možnost je třeba zvolit, pokud se emulátor používá v běžném režimu s emulační koncovkou se signály TriggerIn a TriggerOut. Pro MU Beta toto nastavení použijte i při práci s deskou EduKitBeta.
  • EduKit84 or ProtoKit84 Connected
    Tuto možnost JE NUTNÉ zvolit, pokud se emulátor provozuje s výukovou deskou EduKit84 nebo prototypovou deskou ProtoKit84.

Sekce MU Beta

Pro nastavení platí totéž, co bylo popsáno v sekci MU Alpha.

Sekce PICQUICK

Nevyužívá se.

Sekce External Editor

• Source File Editor
  určuje, jaký editor zdrojového kódu bude programem použit. K dispozici jsou dvě možnosti:
  • Default
    použije se editor FED, který je součástí instalace ovládacího programu pro emulátor (viz odst. 6.3).
  • External
    bude použit jiný, uživatelem zvolený editor
• "-n#" Line Number Option
  určuje, zda se při otevření zdrojového souboru použije i parametr "-nČÍSLO_ŘÁDKU", který je podporován použitým editorem FED i editory TSE. Je to vynikající pomůcka, protože otevře požadovaný soubor přesně tam, kde má uživatel umístěn kurzor na hlavní stránce. Jiné editory ale s tímto parametrem mohou mít potíže.
• External Editor Full DOS Path
  specifikace jména včetně plné cesty k externímu editoru zvolenému uživatelem.
  POZOR! Je třeba používat pouze krátká jména bez mezer, tj. NE např. "C:\Program Files\Můj oblíbený editor\Editor pro znalce.EXE", ale např. "C:\PROGRA~1\TSE32\E.EXE".

Ovládání je stejné jako Options » Break.

5.9 Menu Help

Nabídka Help (Nápověda, Pomoc) - když už opravdu nevíte, jak dál, zkuste si přečíst návod.

Help » Help

Informace o tom, jak získat uživatelskou příručku, kterou právě čtete.

Klávesové zkratky: <?>, <F1>

Help » Keyboard shortcuts

Zobrazí přehled klávesových zkratek pro hlavní obrazovky.

Klávesová zkratka: <Ctrl+K>

Help » About

Informace o kontaktu na výrobce.

6. Dodatky

6.1 Přehled klávesových zkratek pro hlavní obrazovky

Ovládání společné pro všechny hlavní obrazovky

Otevření menu

Zkratky pro jednotlivé povely z menu

Klávesové zkratky pro řízení činnosti emulátoru

Ostatní klávesové zkratky

Klávesové povely pro posun pomocného kurzoru v hlavní obrazovce č. 1

Klávesové povely pro posun pomocného kurzoru v hlavní obrazovce č. 3

Klávesové povely pro práci v oblasti Watch:

6.2 Základní informace o assembleru MPASM™

Pro překlad zdrojového kódu se používá překladač MPASM.EXE, který firma Microchip poskytuje zdarma, a který je i součástí prostředí MPLAB^® (bližší informace na www.microchip.com).

Součástí instalace je verze:
"MPASM 02.50.02 Intermediate (c)1993-2000 Microchip Technology Inc./Byte Craft Limited".

Parametry příkazového řádku (jméno zdrojového souboru je programem ARTEMIS doplněno automaticky, volitelné parametry se dají nastavit v menu Options » Miscellaneous) uvádí následující stručný přehled.

MPASM zdrojový_soubor [volitelné parametry]

Syntaxe:
  mpasm [[/parametr[+|-|argument]] zdrojový_soubor[.asm]]
  (+ volbu aktivuje, - volbu deaktivuje)

Volitelné parametry:

Po spuštění MPASM bez parametru se otevře formulář, v němž si uživatel může všechny parametry vyplnit interaktivně.

Poznámky:

• Popis instrukcí mikrokontrolérů PIC^® viz web www.microchip.com.
• Další možnosti ovlivnění překladu jsou uvedeny v dokumentaci k MPASM, některé časté postupy jsou uvedeny i v souborech T*.ASM.

6.3 Základní informace o editoru FED

Ačkoli program ARTEMIS může pracovat samostatně jako debugger, mnohem efektivnější práci zajistí jeho využívání jako integrovaného vývojového prostředí. Jeho důležitou součástí je editor zdrojového textu. Součástí instalace je editor FED, jehož původním autorem je Shawn Hargreaves (WWW: http://www.talula.demon.co.uk/fed/index.html, E-Mail: shawn@talula.demon.co.uk). Editor je šířen v souladu s podmínkami GNU General Public License publikovanými Free Software Foundation. Je k dispozici včetně zdrojových textů. Proti původní verzi editoru FED 2.2 byly provedeny některé úpravy, aby ovládání editoru lépe odpovídalo běžným zvyklostem a aby editor lépe spolupracoval s programem ARTEMIS při ladění aplikací pro mikrokontroléry PIC. Např. přiřazení některých kláves, barvy a barevné rozlišení syntaxe, přidání podpory rozšířené klávesnice, atd. Upravené zdrojové texty editoru s popisem provedených změn jsou k dispozici u výrobce emulátoru.

Z mnoha předností jen některé:

• vysoká rychlost
• možnost současné editace více souborů
• velké možnosti uživatelské konfigurace editoru - klávesové zkratky, barvy, ...
• barevné odlišení syntaxe (instrukce, komentáře, čísla, atd.)
• "skládání" a "rozbalování" textu

Dva malé příklady využití některých možností editoru FED:

• Start editoru na zadaném řádku
  V programu ARTEMIS zastavíme program na místě, kde jsme udělali chybu (třeba zadali špatnou hodnotu 0 místo 1), popř. na toto místo dojedeme pomocným kurzorem. Stiskem klávesy <F12> spustíme editor, který otevře příslušný zdrojový soubor právě na tom řádku, kde je kurzor. Provedeme opravu a stiskem klávesy <F12> v editoru změnu uložíme a editor ukončíme. Program ARTEMIS zjistí, že soubor byl pozměněn, automaticky spustí jeho překlad a aktualizuje všechny příslušné údaje v emulátoru. Během okamžiku je změna implementována.
• Editace více souborů současně
  Stiskem <F3> v programu ARTEMIS otevřeme v editoru všechny projektové soubory najednou - veškeré příslušné zdrojové soubory, seznam chyb, listing, cross reference. Pomocí kláves <F4>, <Alt+P>, <Alt+N> nebo <F11> snadno a rychle vybíráme potřebný soubor. To je vhodné např. při opravě chyb, které nalezl překladač - v listingu nebo seznamu chyb je postupně hledáme a ve zdrojových souborech ihned opravujeme. Poté editor ukončíme stiskem <F12> a v programu ARTEMIS pomocí <F10> přeložíme.

Některé užitečné klávesové zkratky editoru FED

Poznámky:

• Klávesové zkratky (a řadu dalších parametrů) si může každý uživatel snadno změnit sám.
• Uveden je pouze přehled - nejsou uvedeny všechny aktivní ani všechny použitelné klávesy.
• Označení bloku lze provést (mimo jiné) i tak, že při stisknuté klávese <Shift> se pohybuje kurzorem - např. pomocí kláves <←>, <→>, <PageUp>, atd.
• Editor podporuje myš (včetně pravého tlačítka). Jedno z použití myši je i označení bloku.

6.4 Tipy a náměty

V tomto odstavci naleznete následující užitečné informace:

• Uživatelské přizpůsobení nového projektu
• Zdrojové soubory
• Zadání požadavků na break a trasování ve zdrojovém kódu
• Aktivace požadavku na zastavení - breaku
• Rozšíření datové paměti u PIC16C5x
• Přístup ke skrytým registrům a EEPROM
• Uspořádání projektů v počítači
• Napájecí napětí aplikace
• Pracovní podmínky emulátoru
• Ochrana emulační koncovky

Uživatelské přizpůsobení nového projektu

V instalačním adresáři jsou soubory T*.ASM (např. T12C508A.ASM), jejichž obsah se použije jako hlavní zdrojový soubor při tvorbě nového projektu. Tyto soubory lze libovolně upravit (nesmí se ale odstranit nebo přejmenovat!).

Zdrojové soubory

Pro jednoduché projekty je často vhodné, aby celý zdrojový text projektu byl obsažen v jediném souboru. Při práci na komplexnějších projektech je vhodnější si rozdělit zdrojový kód na více souborů. Zvýší se tím přehlednost jednotlivých částí, se kterými lze pak pracovat nezávisle.

Uspořádání pak vypadá například takto:

Zadání požadavků na break a trasování ve zdrojovém kódu

V menu Edit » Break memory a Edit » Trace enable memory a pomocí klávesových zkratek (např. <B>) lze ovlivňovat obsah paměti breaků a požadavků na trasování. Tyto paměti se však vždy po otevření projektu nebo spuštění projektu inicializují - paměť breaků se nuluje (zastavení není požadováno), paměť požadavků na trasování se nastavuje (trasuje se vše). Uživatel si však může přát opakovaně pracovat s nastaveními odlišnými od výchozích. K tomuto účelu slouží speciální návěští (labely):

Lze použít libovolnou kombinaci malých i velkých písmen (např. BREAKHERE, BreakHere, breakhere).

Chceme-li použít tyto návěští na více místech, je nutné je od sebe odlišit pomocí prodloužení jména (např. TraceOff_Delay, TraceOnSMYCKA, breakhere000, ...), jinak by překladač hlásil chybu. Rozhodující jsou pouze počáteční znaky návěští.

Uvedená speciální návěští i jejich prodloužené varianty se neukládají do seznamu návěští.

Výhodou tohoto způsobu nastavování speciálních pamětí je to, že při změně zdrojového kódu (např. po přidání instrukce) se příslušné oblasti posouvají - nejsou vázány na konkrétní adresu v programové paměti.

        ...
        movlw   DELAY_VAL  ; předpokládejme, že zde je trasování zapnuto...
        movwf	count      ; ... a požadavky na break jsou neaktivní
TRACEOFF_CEKACKA           ; vypínáme trasování během čekací smyčky
loop    decfsz  count,f    ; zde se netrasuje
        goto    loop       ; ani zde ne
TRACEON_DOCKALI_JSME_SE   ; odtud už se průběh aplikace opět trasuje 
        movf    portb,w
BREAKHEREnacteni_z_RB
        movwf   temp       ; na této instrukci se provede break
        ...

Aktivace požadavku na zastavení - breaku

Dojde-li k breaku, je zobrazeno hlášení BREAK DETECTED!. Je-li emulátor ve stavu RUN, dojde k zastavení. Současně je zobrazena i identifikace aktivního breaku:

Významy a nastavení následujících breaků jsou podrobně popsány v sekci Menu: Options » Break.

Uvedená hlášení jsou zobrazována, dokud není stisknuta libovolná klávesa. Po jejím stisknutí se ihned provede odpovídající funkce, stisk klávesy tedy není potvrzením breaku pohlcen. Je to příspěvek k zefektivnění práce - např. po aktivaci breaku lze ihned jednoduše a opakovaně znovu spouštět aplikaci stiskem <X>.

Rozšíření datové paměti u PIC16C5x

MU Alpha podporuje součástky do velikosti paměti programu 1Kword - v řadě PIC16C5x tedy maximálně typ PIC16C56A. Typ PIC16C58 tedy není MU Alpha přímo podporován - jeho paměť programu je totiž 2 Kword.

Některé aplikace však potřebují více paměti dat než je 25 byte, které jsou k dispozici u typů PIC16C54 a PIC16C56, ale vejdou se do 1Kwordu paměti programu. Pro takové aplikace je vhodné použít PIC16C58, který má 73 byte paměti dat, s tím, že horní polovina jeho paměti programu zůstane nevyužitá. MU Alpha tuto možnost podporuje - v menu Options » Emulator lze zvolit datovou paměť o velikosti 73 byte, která je organizována přesně jako u PIC16C58.

Přístup ke skrytým registrům a EEPROM

Některé registry mikrokontrolérů nejsou mapovány do datové paměti. Jsou to např. užitečné registry jako W a LATCH. U 12-bitové architektury (typy PIC12C5xx a PIC16C5x) jsou to navíc i registry TRIS a OPTION. K těmto registrům je možný přístup prostřednictvím menu Edit, ale i v definicích watchů lze s těmito registry snadno pracovat. K tomu je třeba znát jejich adresy, které přináší následující přehled.

Uspořádání projektů v počítači

Při menším množství menších projektů lze vytvořit pouze jeden pracovní adresář (např. C:\PROJECTS\PIC), kterým může obsahovat všechny projekty. Při práci na komplexnějších projektech je vhodné používat pro každý projekt vlastní pracovní adresář.

Příklad:

C:\
|
+-- PROJECTS         - zde jsou soustředěny všechny projekty
|   |
|   +-- HODINY       - podadresář obsahující vše o projektu "HODINY"
|   |   |
|   |   +-- DOCS     - dokumentace k projektu (návody, poznámky)
|   |   |
|   |   +-- PCB      - podadresář se soubory pro návrh plošného spoje
|   |   |
|   |   +-- PIC      - podadresář se soubory pro vyvíjenou aplikaci s PIC
|   |   |   |
|   |   |   +-- 1.0  - verze 1.0
|   |   |   |
|   |   |   +-- 1.1  - verze 1.1
|   |   |
|   |   +-- SW       - software k PC příslušející k projektu "HODINY"
|   |

Napájecí napětí aplikace

Napájecí napětí vyvíjené aplikace není omezeno na obvyklých 5 V, ale může se pohybovat v rozsahu od 2 do 5.5 V. Navíc je možné zapínat emulátor a napájení aplikace nezávisle (není tedy nutné dodržovat nějaký speciální postup zapínání napájení, jak je to vyžadováno u některých jiných emulátorů).

Pracovní podmínky emulátoru

Emulátor je určen pro práci v běžných kancelářských podmínkách. Chraňte jej před nadměrnou vlhkostí, prachem a nečistotami. Provozujte emulátor pouze při běžných teplotách od 10° do 40°C. Povolený rozsah teplot pro skladování emulátoru je -10° až +60°C. Není povoleno rozebírat krabičku emulátoru.

Používejte pouze napájecí zdroj, se kterým byl emulátor dodán. K připojení k počítači používejte výhradně kabel, který je součástí dodávky. Nepokoušejte se emulátor připojovat k jinému než paralelnímu portu počítače.

Na piny vyvedené na emulační hlavici smí být přivedeno pouze napětí v rozsahu 0 až 5.5 V. Napětí mimo tento rozsah může způsobit závažné poškození přístroje.

Je-li některý pin emulovaného procesoru nastaven jako výstup, je nutné se vyhnout konfliktu s jiným výstupem nebo s napájecím napětím či zemí. Výstupní piny emulátoru (tak jako i piny emulovaných mikrokontrolérů) jsou schopny dávat poměrně velké proudy v řádu desítek mA, vlivem toho však při přetížení může dojít ke zničení výstupních budičů.

Signál Trigger Out je výstup. Není vhodné jej přetěžovat (např. jeho trvalým zkratováním se zemí nebo napájením aplikace).

Ochrana emulační koncovky

Na emulační koncovce je samořezná patice na kabel, která se zasouvá do desky s vyvíjenou aplikací. Aby byly kontakty samořezné patice chráněny před poškozením při manipulaci, je vhodné nasadit na ni ještě obyčejnou (ne precizní) patici DIL. Ta je velmi levná a dá se snadno vyměnit. Emulátor je takto z výroby dodáván.

6.5 Omezení aktuální verze programu

• Jeden projekt může obsahovat maximálně 8 zdrojových souborů.
• Jeden projekt může obsahovat maximálně 16000 řádků všech zdrojových textů dohromady (včetně komentářů a prázdných řádků).
• Jsou povolena pouze krátká jména souborů (konvence "8.3": FILENAME.EXT).
• S projekty se dá pracovat pouze v aktuálním adresáři, z programu není možné změnit pracovní adresář.
• V aktuálním adresáři může být maximálně 90 projektů.
• Paměť programu (Edit » Code memory) se dá pouze prohlížet, není ji možné modifikovat.
• Myš není podporována (program ARTEMIS lze velmi efektivně ovládat z klávesnice pomocí menu nebo klávesových zkratek). Externí editory myš podporují.
• Rychlost animace není volitelná.
• Editace registrů W a PRESCALER se nedá zrušit klávesou <Esc>.
• STACK a STACK POINTER se nedají přímo editovat.
• Počet kroků v Run » Machine cycle number step a Run » Number of steps je omezen na 100000.
• Není implementována funkce Load Hex / Load Binary.
• Není implementována funkce Find (externí editory ji ale samozřejmě mají).

6.6 Seznam aktuálně podporovaných mikrokontrolérů PIC

MU Alpha podporuje:

• PIC16F84A (a starší typ PIC16F84) - základní verze
• PIC12C508A, PIC12C509A
• PIC16C54C, PIC16C56A (možnost nastavení RAM o velikosti jako u PIC16C58B)

Pro typy kromě PIC16F84/84A je třeba zakoupit rozšíření XA12C5xx.

MU Beta podporuje:

• PIC16F84A (a starší typ PIC16F84)
• PIC12C508A, PIC12C509A
• PIC16C54C, PIC16C56A, PIC16C58B
• PIC16C554, PIC16C558
• PIC16C620A, PIC16C621A, PIC16C622A
• PIC16C710, PIC16C711, PIC16C715
• PIC16F627, PIC16F628 (zatím bez CCP/PWM, přepínání OSCF a změny frekvence ERC hodnotou rezistoru)

Další typy jsou ve vývoji.

ASIX s.r.o. poskytuje kompletní sortiment produktů a služeb
pro práci s mikrokontroléry Microchip PIC^®:

• Součástky
• Literatura (i v češtině) a CD-ROM
• Vývojové a podpůrné prostředky
  • emulátory
  • in-circuit debuggery
  • programátory
  • demonstrační, výukové a prototypové desky
  • kompilátory jazyka C
• Konzultace
• Aplikační podpora
• Kurzy programování PIC^® pro začínající uživatele
• Vývoj na zakázku
• Programovací služba

Další nabídka:

• Řešení pro USB - integrované obvody a moduly firmy FTDI
• Programovatelné logické obvody firmy Xilinx
• Univerzální programátory LabTool firmy Advantech Equipment Corp.

©1991-2002, ASIX s.r.o. All rights reserved.
 
Information subject to change. The Microchip name, logo, PIC, PICmicro, "The Embedded Control Solutions Company", MPLAB, MPASM, ICEPIC, ICSP, In-Circuit Serial Programming, PICC, PICC Lite and PICC 18 are registered trademarks of Microchip Technology Inc. in the U.S.A. and other countries. All other trademarks mentioned herein are the property of their respective owners. This information is provided in the hope that it will be useful, but without any warranty. We disclaim any liability for the accuracy of this information.